Jak funguje hudba

Jak funguje hudba

FG icon
Autor: David Byrne
Interpret: Ondřej Brousek

Skladem

EAN: 8594169489001

Jak ovlivňuje technologie vyznění hudby a způsob, jak ji vnímáme? Jaké vlastnosti má dobrý hudební klub? Co je to hudba sfér a proč hraje vesmír zrovna blues? 

Světoznámý hudebník David Byrne předkládá všem zvídavým čtenářům a čtenářkám svérázně pojaté a srozumitelné poznatky o světě hudby – její teorii i praxi. Kniha Jak funguje hudba připomíná hravou hudební improvizaci, zároveň jde o propracované a myšlenkově hutné dílo, které vychází z více než čtyřicetileté autorovy umělecké zkušenosti. Navzdory dynamickému vývoji kompozičních technologií, nástrojů i způsobů distribuce působí text z roku 2012 stále aktuálně, pátrá totiž po podstatě hudební profese i samotné kreativity. Byrne záměrně nepředkládá dogmatické poučky, ale snaží se dobrat širších souvislostí z oblasti historie, sociologie i přírodních věd, a to prostřednictvím obdivuhodného množství citací, příkladů a inspirativních otázek.

Audioknihu načetl v živelné interpretaci Ondřej Brousek – herec, ale příhodně také muzikant a hudební skladatel. Slovo doprovázejí úryvky původní hudby z alba My Life in the Bush of Ghosts, které David Byrne vytvořil ve spolupráci s anglickým producentem Brianem Enem. Posluchači si vyslechnou nejen příběh tohoto hudebního experimentu, ale i řadu zajímavostí o kultovní skupině Talking Heads, klubu CBGB či dalších Byrneových výtvarných, divadelních nebo filmových projektech. 

Jak funguje hudba je inspirativním průvodcem pro všechny, kdo chtějí hudbě lépe porozumět – ať už ji poslouchají, tvoří, nebo o ní jen přemýšlejí. Přesvědčivě dokládá, že hudba je víc než jen zvuk a může být též způsobem, jak nahlížet svět.

 

„Dokonalá oslava neustále se vyvíjející umělecké formy, která dokáže změnit náš pohled na sebe samé i na svět. Pečlivě ozdrojovaná a nesmírně poutavá historie hudby.“ The Independent 

„Byrneův zápal je sympatický a moti vuje jednak k dalšímu vzdělávání, jednak k aplikaci jeho poznatků na vlastní zkušenosti.“magazín Full Moon 

„Knižní esej bourá mýty o hudebním géniu a hudbu popisuje jako výsledek toho, pro jaký prostor byla objednána, čím bude hrána či kdo to zaplatí…“iLiteratura.cz 

POPULÁRNÍ HUDBA

Ve stejné době, kdy se klasická hudba stěhovala do nových prostor, se rozvíjela i hudba populární. Souběžně s pozdější klasickou hudbou se na počátku minulého století rozvíjel jazz. Tato populární hudba původně měla své místo v barech, na pohřbech, v nevěstincích a tanečních podnicích. Související prostory měly krátký dozvuk a nebyly tak velké, takže groovy v nich mohly znít stejně silně a zřetelně jako v CBGB.

Scott Joplin a další upozorňovali na to, že vznik jazzových sól a improvizací představoval pragmatické řešení určitého problému: „Napsaná“ melodie se během hraní hudebníků vyčerpávala. Aby obecenstvo mohlo déle tančit na oblíbené pasáže, hudebníci jamovali ve stejných akordových progresích a drželi stejný groove. Muzikanti se naučili natáhnout a prodloužit jakoukoli část melodie, kterou lidé považovali za populární. Z nutnosti se vyvinuly improvizace a prodlužování skladeb a vznikl tak nový druh hudby.

V polovině dvacátého století už se jazz přerodil v jakousi klasickou hudbu, často prezentovanou v koncertních sálech. Když ale člověk navštívil nějaký „juke joint“ nebo viděl hrát dechové kapely Rebirth či Dirty Dozen v podniku jako Glass House v New Orleans, pak viděl i spousty lidí, kteří na jazz tančili. Kořeny jazzu totiž spočívají v duchovní taneční hudbě. Ano, je to jeden z druhů duchovní hudby, která by ve většině katedrál zněla hrozně.

Upravena byla i instrumentace jazzu tak, aby hudba přehlušila tanečníky a rámus v baru. Banja byla hlasitější než akustické kytary a pěkně hlasité byly i trubky. Dokud se nezačaly běžně používat zesilovače a mikrofony, nástroje, pro které se psalo a na které se hrálo, se přizpůsobovaly situaci. Složení kapel i notové zápisy skladatelů se vyvíjely tak, aby hudba byla slyšet.

Žánry jako country, blues, latinskoamerická hudba a rokenrol taky (původně) sloužily k tanci a musely být dostatečně hlasité, aby přehlušily šum hovoru. Tak se to projevovalo v dobách, kdy se zmíněné žánry etablovaly; reprodukovaná hudba a zesilovače to vše později změnily.

ukázka z knihy

Jak ovlivňuje technologie vyznění hudby a způsob, jak ji vnímáme? Jaké vlastnosti má dobrý hudební klub? Co je to hudba sfér a proč hraje vesmír zrovna blues? 

Světoznámý hudebník David Byrne předkládá všem zvídavým čtenářům a čtenářkám svérázně pojaté a srozumitelné poznatky o světě hudby – její teorii i praxi. Kniha Jak funguje hudba připomíná hravou hudební improvizaci, zároveň jde o propracované a myšlenkově hutné dílo, které vychází z více než čtyřicetileté autorovy umělecké zkušenosti. Navzdory dynamickému vývoji kompozičních technologií, nástrojů i způsobů distribuce působí text z roku 2012 stále aktuálně, pátrá totiž po podstatě hudební profese i samotné kreativity. Byrne záměrně nepředkládá dogmatické poučky, ale snaží se dobrat širších souvislostí z oblasti historie, sociologie i přírodních věd, a to prostřednictvím obdivuhodného množství citací, příkladů a inspirativních otázek.

Audioknihu načetl v živelné interpretaci Ondřej Brousek – herec, ale příhodně také muzikant a hudební skladatel. Slovo doprovázejí úryvky původní hudby z alba My Life in the Bush of Ghosts, které David Byrne vytvořil ve spolupráci s anglickým producentem Brianem Enem. Posluchači si vyslechnou nejen příběh tohoto hudebního experimentu, ale i řadu zajímavostí o kultovní skupině Talking Heads, klubu CBGB či dalších Byrneových výtvarných, divadelních nebo filmových projektech. 

Jak funguje hudba je inspirativním průvodcem pro všechny, kdo chtějí hudbě lépe porozumět – ať už ji poslouchají, tvoří, nebo o ní jen přemýšlejí. Přesvědčivě dokládá, že hudba je víc než jen zvuk a může být též způsobem, jak nahlížet svět.

 

„Dokonalá oslava neustále se vyvíjející umělecké formy, která dokáže změnit náš pohled na sebe samé i na svět. Pečlivě ozdrojovaná a nesmírně poutavá historie hudby.“ The Independent 

„Byrneův zápal je sympatický a moti vuje jednak k dalšímu vzdělávání, jednak k aplikaci jeho poznatků na vlastní zkušenosti.“magazín Full Moon 

„Knižní esej bourá mýty o hudebním géniu a hudbu popisuje jako výsledek toho, pro jaký prostor byla objednána, čím bude hrána či kdo to zaplatí…“iLiteratura.cz 

POPULÁRNÍ HUDBA

Ve stejné době, kdy se klasická hudba stěhovala do nových prostor, se rozvíjela i hudba populární. Souběžně s pozdější klasickou hudbou se na počátku minulého století rozvíjel jazz. Tato populární hudba původně měla své místo v barech, na pohřbech, v nevěstincích a tanečních podnicích. Související prostory měly krátký dozvuk a nebyly tak velké, takže groovy v nich mohly znít stejně silně a zřetelně jako v CBGB.

Scott Joplin a další upozorňovali na to, že vznik jazzových sól a improvizací představoval pragmatické řešení určitého problému: „Napsaná“ melodie se během hraní hudebníků vyčerpávala. Aby obecenstvo mohlo déle tančit na oblíbené pasáže, hudebníci jamovali ve stejných akordových progresích a drželi stejný groove. Muzikanti se naučili natáhnout a prodloužit jakoukoli část melodie, kterou lidé považovali za populární. Z nutnosti se vyvinuly improvizace a prodlužování skladeb a vznikl tak nový druh hudby.

V polovině dvacátého století už se jazz přerodil v jakousi klasickou hudbu, často prezentovanou v koncertních sálech. Když ale člověk navštívil nějaký „juke joint“ nebo viděl hrát dechové kapely Rebirth či Dirty Dozen v podniku jako Glass House v New Orleans, pak viděl i spousty lidí, kteří na jazz tančili. Kořeny jazzu totiž spočívají v duchovní taneční hudbě. Ano, je to jeden z druhů duchovní hudby, která by ve většině katedrál zněla hrozně.

Upravena byla i instrumentace jazzu tak, aby hudba přehlušila tanečníky a rámus v baru. Banja byla hlasitější než akustické kytary a pěkně hlasité byly i trubky. Dokud se nezačaly běžně používat zesilovače a mikrofony, nástroje, pro které se psalo a na které se hrálo, se přizpůsobovaly situaci. Složení kapel i notové zápisy skladatelů se vyvíjely tak, aby hudba byla slyšet.

Žánry jako country, blues, latinskoamerická hudba a rokenrol taky (původně) sloužily k tanci a musely být dostatečně hlasité, aby přehlušily šum hovoru. Tak se to projevovalo v dobách, kdy se zmíněné žánry etablovaly; reprodukovaná hudba a zesilovače to vše později změnily.

ukázka z knihy

Katalogové č.: AK900
EAN: 8594169489001
Formát: mp3
Délka nahrávky: 15 hodin 47 minut
Překlad: Filip Drlík
Datum vydání: 2026

Hodnocení uživatelů Bez hodnocení Napište nám hodnocení