Z deníků Robokata 4 - Strategie úniku

Svobodu už získal. Unikne i z vězení samoty? 

Robokat na planetě Milu opět unikl jisté smrti, ale nejtěžší zápas ho teprve čeká. Díky své fyzické i psychické proměně už z pobytu mezi lidmi tolik nepanikaří, a tak poprvé využije transportu lodí určenou pro osobní přepravu, aby se dostal na stanici RollinHyfa. Právě tam má totiž podle dostupných zpráv být doktorka Mensahová, kterou skupina Šerosvit s troufalostí sobě vlastní obvinila ze špionáže. A jedna oživlá bezpečnostní jednotka se závislostí na seriálech má u sebe data, která by jí mohla významně pomoci. Není však pochyb o tom, že jeho protivníci použijí všech dostupných prostředků, aby kompromitující materiály zničili – a spolu s nimi i toho, kdo je získal. Ve snaze zachránit sebe i svůj starý tým bude muset Robokat nasadit veškeré síly a poznatky získané o lidech, k nimž má navzdory svému novému vzhledu stále velmi daleko. 

Čtvrtým dílem Robokatův příběh původně končil, než celosvětový úspěch série rozhodl o jejím pokračování. Asociální robot s lidským vědomím se v něm konečně postaví své minulosti, aby zachránil jedinou osobu, na které mu – i když to nerad přiznává – záleží.

„Martha Wells mistrovsky uzavírá tento úsek cesty svého hrdiny. Akce je rychlá a brutální, ale to, co čtenáře skutečně drží, je Robokatův vnitřní boj s tím, co znamená mít přátele a někam patřit. Finále je uspokojivé a emočně silné.“ – Publishers Weekly 

„Hlas Robokata je i ve čtvrtém díle stejně svěží, vtipný a sarkastický jako na začátku. Wells se podařilo vytvořit jednu z nejvíce lidských postav v moderní sci-fi, přestože jde o organicko-strojový konstrukt, který lidmi v podstatě opovrhuje.“ – NPR (National Public Radio) 

„Směsice špičkové technické představivosti a hlubokého cynismu. Strategie úniku je skvěle vyvážená – nabízí dostatek explozí a hackování pro fanoušky akce, ale zároveň citlivě zkoumá trauma a loajalitu. Robokatův vývoj od 'vražedného stroje' k něčemu mnohem složitějšímu je fascinující.“ – Kirkus Reviews 

„Děj je svižný, vtipný, akční, samozřejmě nabitý sledováním Měsíční rezervace (nečekala jsem nic jiného) a opět velice čtivý. Konec mě celkem překvapil ale jsem za něj ráda. Hodnotím tedy 5*, které si Robokat naprosto zaslouží a už se těším na další díly!“ – ze čtenářských ohlasů na Databazeknih.cz 

„Zmizels,“ vyjela na mě.

Tak to jsem nečekal. „Mensahová mi řekla, že si můžu vybrat, co chci dělat. A mně se chtělo zmizet,“ bránil jsem se chabě.

„Proč jsi jí to neřekl? Dělali jsme si o tebe starosti, chápeš?“

Díval jsem se stranou a kamerou ve vozítku studoval její obličej. Stiskla rty a zabránila tak dalšímu výbuchu výčitek. Dlouho to ale nevydržela a pokračovala:

„Viděla jsem tvoji zprávu na rozloučenou. Nemysli si, moc dobře věděla, že jsme to zvorali.“

Nelíbilo se mi, jaké to ve mně vyvolávalo pocity. Byl bych radši, kdyby mi podobné emoce vyvolával nějaký seriál, a ne setkání se skutečným člověkem, který mi naznačuje, že moje hloupá rozhodnutí nás všechny zavedla na RollinHyfa. A zase tolik toho nezvorali. Něco určitě, ale ne všechno. Nevěděl jsem si najednou rady.

„Nechci o tom mluvit,“ vymáčkl jsem ze sebe.

Povzdechla si. Zněla unaveně, ale pořád naštvaně. Přitiskla si prsty na čelo. Potlačil jsem v sobě nutkání provést přes neexistující zdravotnický systém diagnostiku.

„Tak kam jsi sakra zmizel? A co děláš tady?“ řekla a váhavě dodala: „Pracuješ pro někoho?“

Nepochopila. Vždyť proto jsem odešel.

„Buď patřím Mensahové a pracuji pro ni, nebo jsem svobodný a pracuji pro sebe.“

– ukázka z knihy