Neděle odpoledne

Rodina je prý základ státu. Jenže co tají ve skříni?

Podle jména měl být Teodor pro postarší rodiče „boží dar“, ale z jeho zpovědi plyne, že se na něj nebesa soustavně šklebí. Desetiletý hoch poznamenaný v obličeji a zvláštní v potřebách nevychází z bohnického paneláku a učí se pouze s podivínskou matkou, která volné chvilky zasvětila blahu náboženské sekty. Utahaný submisivní otec-vědátor jako by s nimi duchem ani nebyl – navíc neděli co neděli odpoledne kamsi záhadně mizí. Proč, o tom se nemluví, jelikož v českých domácnostech jsou přece osudové křivdy tabu. Výsledkem ubíjejícího odchovu je smutné dítě zoufale strádající neláskou. Když se pak Teo pod tlakem puberty vzepře neméně zarytými činy i slovy, „macatka“ a „ocet“ už s jeho pokřivenou životní dráhou lúzra moc nenadělají. Bludný kruh se uzavírá… Jakého kostlivce měli Šimáčkovi ve skříni a zda zbývá aspoň jiskřička naděje, posléze vypoví hlasy zbylých dvou aktérů truchlohry.

 „Autorka ukazuje, (…) že narušené vztahy a temná zákoutí minulosti dlouhými prsty pevně svírají i naši přítomnost.“ – Lidové noviny

„Hanišová je výborná v realistickém vykreslení těch nejsugestivnějších detailů.“ – Právo

„Každý člověk je výsledkem minulých procesů, každý je do jisté míry obětí svých rodičů, a tak má tendenci nahlížet věci výhradně z vlastní traumatizované perspektivy. Často není schopen porozumět tomu, jak uvažuje někdo jiný. (…) Přišlo mi rozumné nabídnout tři perspektivy, aby bylo zřejmé, že každý člověk je tvořený svou minulostí, a tím pádem se jeho chování dá do jisté míry vysvětlit.“ – autorka pro web Kavárna Host