Autor
Clear
Alex Ahndoril
Alice Horáčková
Bono
Coco Mellors
Daniela Fischerová
David Jan Žák
David Mitchell
David Nicholls
Emily St. John Mandelová
Gabrielle Zevin
Jakuba Katalpa
Jan Němec
Jana Šrámková
Jaroslav Rudiš
Joachim B. Schmidt
Kaliane Bradley
Karin Slaughter
Kateřina Tučková
Klára Teršová
Leoš Kyša
Maggie O’Farrellová
Maria Turtschaninoff
Marie Hajdová
Michaela Klevisová
Michal Kašpárek
Michal Vrba
Olga Stehlíková
Ondřej Šanc
Pavel Kosatík
Peter Høeg
Petra Dvořáková
Petra Klabouchová
Ray Nayler
Roman Kulich
Ruth Ware
Samantha Harvey
Sofía Segovia
Taylor Jenkins Reid
Walter Tevis
Účinkující
Clear
Adam Ernest
Aleš Petráš
Aleš Procházka
Anežka Šťastná
Anita Krausová
Barbara Lukešová
Barbora Váchová
Dana Černá
David Matásek
Diana Toniková
Dušan Sitek
Filip Kaňkovský
Hynek Chmelař
Ivan Trojan
Ivana Uhlířová
Jakub Koudela
Jan Holík
Jan Kolařík
Jan Meduna
Jan Vondráček
Jan Zadražil
Jana Plodková
Jiří Štrébl
Kateřina Císařová
Klára Cibulková
Klára Sedláčková Oltová
Klára Suchá
Kryštof Bartoš
Kryštof Rímský
Luboš Veselý
Lucie Valenová
Magdaléna Borová
Marie Černochová
Martin Zahálka
Matěj Převrátil
Miloslav König
Miloslav Mejzlík
Ondřej Novák
Pavel Batěk
Pavla Gajdošíková
Petr Lněnička
Petr Čtvrtníček
Petra Bučková
Robert Mikluš
Saša Rašilov
Tereza Císařová
Tereza Dočkalová
Tereza Hof
Tereza Jarčevská
Tomáš Drápela
Tomáš Petřík
Tomáš Weisser
Valérie Zawadská
Vanda Hybnerová
Veronika Lazorčáková
Vladimír Javorský
Zdeněk Hruška
Zuzana Bydžovská
Zuzana Ščerbová
Režie
Clear
Série
Clear
Česká literatura
Natália Deáková
(* 1981)
Rodačka z Bratislavy vystudovala režii na pražské DAMU. Působila jako umělecká šéfka a kmenová režisérka v Činoherním studiu Ústí nad Labem a v činohře Divadla J.K.Tyla v Plzni. Režírovala ve Švandově divadle, Divadle na Vinohradech, Divadle Komedie, Divadle Na Fidlovačce a v MeetFactory, mimo Prahu v Národním divadle Brno, Klicperově divadle v Hradci Králové nebo v Jihočeském divadle. Působí i jako rozhlasová režisérka (RTVS, Český rozhlas), její rozhlasová tvorba byla uvedena na prestižních evropských festivalech jako např. Prix Marulic , Prix Europa nebo Prix Italia. Je držitelkou mnoha rozhlasových cen (m.j. Audiokniha roku, Prix Bohemia, Prix Nova, dvakrát byla finalistkou BBC Audio Drama Awards).
Foto: https://www.facebook.com/natalia.deakova
{"id":9896700477784,"title":"České snění","handle":"ceske-sneni","description":"\u003cp\u003e\u003cb\u003e\u003cspan\u003eO čem všem český národ snil v uplynulých sto padesáti letech?\u003c\/span\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan\u003eŠestnáct esejů ze souboru \u003ci\u003eČeské snění\u003c\/i\u003e stojí na počátku rozsáhlejšího „českého cyklu“, v němž autor odkrývá historické kořeny naší současnosti. Úvahy pojednávají o kolektivních snech českého národa v 19. a 20. století, souvisejících především s hledáním naší identity a místa Čechů mezi jejich středoevropskými sousedy. Podnětné náhledy na falešné představy, touhy a iluze projevující se uvnitř české kotliny a moravských úvalů v běhu staletí se zabývají mimo jiné komplikovaným vztahem ke Slovensku, Rusku (potažmo Sovětskému svazu) či Německu, jakož i pro nás podstatnými otázkami jazykovými, náboženskými nebo historiografickými. Jako téměř vždy záleželo Pavlu Kosatíkovi na tom, aby se pohyboval napříč obory – počínaje historií a psychologií konče – a zvýšil tím pravděpodobnost, že se „mimooborový“ výsledek jeho pozorování poutavě i naléhavě protne se skutečným životem. \u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cb\u003e\u003cspan\u003eZásadní dílo oceňovaného publicisty a scenáristy se v anketě Kniha roku Lidových novin 2010 umístilo na 4. místě.\u003c\/span\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan\u003e„\u003ci\u003eKniha o tom, jací jsme a jací bychom chtěli být. Carl Gustav Jung klienty vybízel, aby si zapisovali své sny a sami je i interpretovali, protože tak dochází ke sjednocování vnitřních protikladů a tím i k duševnímu vývoji. Pokud vezmeme tento přístup za svůj, mohl by nám historik Pavel Kosatík pomoci, abychom byli lepšími lidmi, respektive lepší společností. Ve své výjimečné knize \u003c\/i\u003eČeské snění\u003ci\u003e, jak už název napovídá, posbíral hned několik snů zdejší society.“\u003c\/i\u003e \u003cb\u003e– Erik Tabery, \u003ci\u003eRespekt\u003c\/i\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003ci\u003e\u003cspan\u003e„Kniha \u003c\/span\u003e\u003c\/i\u003e\u003cspan\u003eČeské snění\u003ci\u003e je nanejvýše doporučeníhodná k pochopení toho, jaké mýty a iluze si o sobě v minulosti Češi vytvářeli, takže se ocitali v roli kolonizátorů Afriky či pánů významné části Německa. Kosatík je dokáže podat [nejen] s vnitřním vhledem, ale i s nutnou dávkou distance. Cenné na jeho knize je jistě to, jak dokáže sledovat vznik určité ideje a její postupné proměny, či naopak opakovaně se vracející konstanty, jako třeba iluze při vytváření idealizovaných obrazů Ruska.“\u003c\/i\u003e \u003cb\u003e– Jan Lukavec, \u003ci\u003ewww.czechlit.cz\u003c\/i\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003ci\u003e\u003cspan\u003e„Téma kolonií se však v českém prostředí nečekaně vynořilo po převratu v roce 1918. V době, kdy se celý svět otřásal v základech, i mnozí Češi zažívali, jaké to je, mít zničehonic pod kontrolou cizí území. Mnozí velitelé československých legií, hlavně těch sibiřských, se z této závratě marně pokoušeli vypsat ještě řadu let po návratu domů. Zdá se, že vůči imperiální šalbě nebyl na okamžik úplně imunní ani T. G. Masaryk, když se v dopise z července 1918 sebevědomě svěřoval americkému ministerstvu zahraničí, že ‚jsem, abych tak řekl, pánem Sibiře a poloviny Ruska‘. \u003c\/span\u003e\u003c\/i\u003e\u003ci\u003e\u003cspan\u003eZatímco jedni rychle získávali, kontrola druhých nad zámořskými územími se hroutila. Jakmile vešlo ve známost, že mezi sankcemi uplatněnými vůči poraženým ústředním mocnostem bude také odebrání jejich kolonií, nejeden latentní imperialista na české straně zbystřil. Koneckonců jenom v Africe šlo o tři miliony kilometrů čtverečních, které momentálně neměly pána.“ \u003c\/span\u003e\u003c\/i\u003e\u003cb\u003e\u003cspan\u003e– ukázka z textu\u003c\/span\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003c!----\u003e","published_at":"2024-08-19T17:08:54+02:00","created_at":"2024-08-03T15:41:17+02:00","vendor":"OneHotBook","type":"Audiobook","tags":["Autor_Pavel Kosatík","Interpret_Petr Lněnička","Režie_Natália Deáková","Žánr_Biografie a publicistika","Žánr_Česká literatura"],"price":39900,"price_min":39900,"price_max":39900,"available":true,"price_varies":false,"compare_at_price":null,"compare_at_price_min":0,"compare_at_price_max":0,"compare_at_price_varies":false,"variants":[{"id":49658919813464,"title":"Download","option1":"Download","option2":null,"option3":null,"sku":"","requires_shipping":true,"taxable":true,"featured_image":null,"available":true,"name":"České snění - Download","public_title":"Download","options":["Download"],"price":39900,"weight":0,"compare_at_price":null,"inventory_management":null,"barcode":"","requires_selling_plan":false,"selling_plan_allocations":[]},{"id":55962694287704,"title":"Audiokarta","option1":"Audiokarta","option2":null,"option3":null,"sku":null,"requires_shipping":true,"taxable":true,"featured_image":null,"available":true,"name":"České snění - Audiokarta","public_title":"Audiokarta","options":["Audiokarta"],"price":39900,"weight":0,"compare_at_price":null,"inventory_management":null,"barcode":"","requires_selling_plan":false,"selling_plan_allocations":[]}],"images":["\/\/onehotbook.cz\/cdn\/shop\/files\/Pavel_kosatik_Ceske_sneni_audio_OneHotBook_ctverec.jpg?v=1763907555"],"featured_image":"\/\/onehotbook.cz\/cdn\/shop\/files\/Pavel_kosatik_Ceske_sneni_audio_OneHotBook_ctverec.jpg?v=1763907555","options":["Styl"],"media":[{"alt":null,"id":69158288327000,"position":1,"preview_image":{"aspect_ratio":1.0,"height":1648,"width":1648,"src":"\/\/onehotbook.cz\/cdn\/shop\/files\/Pavel_kosatik_Ceske_sneni_audio_OneHotBook_ctverec.jpg?v=1763907555"},"aspect_ratio":1.0,"height":1648,"media_type":"image","src":"\/\/onehotbook.cz\/cdn\/shop\/files\/Pavel_kosatik_Ceske_sneni_audio_OneHotBook_ctverec.jpg?v=1763907555","width":1648}],"requires_selling_plan":false,"selling_plan_groups":[],"content":"\u003cp\u003e\u003cb\u003e\u003cspan\u003eO čem všem český národ snil v uplynulých sto padesáti letech?\u003c\/span\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan\u003eŠestnáct esejů ze souboru \u003ci\u003eČeské snění\u003c\/i\u003e stojí na počátku rozsáhlejšího „českého cyklu“, v němž autor odkrývá historické kořeny naší současnosti. Úvahy pojednávají o kolektivních snech českého národa v 19. a 20. století, souvisejících především s hledáním naší identity a místa Čechů mezi jejich středoevropskými sousedy. Podnětné náhledy na falešné představy, touhy a iluze projevující se uvnitř české kotliny a moravských úvalů v běhu staletí se zabývají mimo jiné komplikovaným vztahem ke Slovensku, Rusku (potažmo Sovětskému svazu) či Německu, jakož i pro nás podstatnými otázkami jazykovými, náboženskými nebo historiografickými. Jako téměř vždy záleželo Pavlu Kosatíkovi na tom, aby se pohyboval napříč obory – počínaje historií a psychologií konče – a zvýšil tím pravděpodobnost, že se „mimooborový“ výsledek jeho pozorování poutavě i naléhavě protne se skutečným životem. \u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cb\u003e\u003cspan\u003eZásadní dílo oceňovaného publicisty a scenáristy se v anketě Kniha roku Lidových novin 2010 umístilo na 4. místě.\u003c\/span\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan\u003e„\u003ci\u003eKniha o tom, jací jsme a jací bychom chtěli být. Carl Gustav Jung klienty vybízel, aby si zapisovali své sny a sami je i interpretovali, protože tak dochází ke sjednocování vnitřních protikladů a tím i k duševnímu vývoji. Pokud vezmeme tento přístup za svůj, mohl by nám historik Pavel Kosatík pomoci, abychom byli lepšími lidmi, respektive lepší společností. Ve své výjimečné knize \u003c\/i\u003eČeské snění\u003ci\u003e, jak už název napovídá, posbíral hned několik snů zdejší society.“\u003c\/i\u003e \u003cb\u003e– Erik Tabery, \u003ci\u003eRespekt\u003c\/i\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003ci\u003e\u003cspan\u003e„Kniha \u003c\/span\u003e\u003c\/i\u003e\u003cspan\u003eČeské snění\u003ci\u003e je nanejvýše doporučeníhodná k pochopení toho, jaké mýty a iluze si o sobě v minulosti Češi vytvářeli, takže se ocitali v roli kolonizátorů Afriky či pánů významné části Německa. Kosatík je dokáže podat [nejen] s vnitřním vhledem, ale i s nutnou dávkou distance. Cenné na jeho knize je jistě to, jak dokáže sledovat vznik určité ideje a její postupné proměny, či naopak opakovaně se vracející konstanty, jako třeba iluze při vytváření idealizovaných obrazů Ruska.“\u003c\/i\u003e \u003cb\u003e– Jan Lukavec, \u003ci\u003ewww.czechlit.cz\u003c\/i\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003ci\u003e\u003cspan\u003e„Téma kolonií se však v českém prostředí nečekaně vynořilo po převratu v roce 1918. V době, kdy se celý svět otřásal v základech, i mnozí Češi zažívali, jaké to je, mít zničehonic pod kontrolou cizí území. Mnozí velitelé československých legií, hlavně těch sibiřských, se z této závratě marně pokoušeli vypsat ještě řadu let po návratu domů. Zdá se, že vůči imperiální šalbě nebyl na okamžik úplně imunní ani T. G. Masaryk, když se v dopise z července 1918 sebevědomě svěřoval americkému ministerstvu zahraničí, že ‚jsem, abych tak řekl, pánem Sibiře a poloviny Ruska‘. \u003c\/span\u003e\u003c\/i\u003e\u003ci\u003e\u003cspan\u003eZatímco jedni rychle získávali, kontrola druhých nad zámořskými územími se hroutila. Jakmile vešlo ve známost, že mezi sankcemi uplatněnými vůči poraženým ústředním mocnostem bude také odebrání jejich kolonií, nejeden latentní imperialista na české straně zbystřil. Koneckonců jenom v Africe šlo o tři miliony kilometrů čtverečních, které momentálně neměly pána.“ \u003c\/span\u003e\u003c\/i\u003e\u003cb\u003e\u003cspan\u003e– ukázka z textu\u003c\/span\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003c!----\u003e"}
Mohlo by se vám líbit:
České snění
399,00 Kč
O čem všem český národ snil v uplynulých sto padesáti letech? Šestnáct esejů ze souboru České snění stojí na počátku...
Mohlo by se vám líbit:
Fosilie
339,00 Kč
Při hledání společné řeči napříč generacemi je třeba začít ve vlastní rodině… Rozvedený zaměstnanec korporátu Vladimír, jemuž pomalu táhne na...
Mohlo by se vám líbit:
Až ke křížku
349,00 Kč
Tichá voda břehy mele. I v zoufale zastydlém zapadákově. Coby důstojník kontrarozvědky Pohraniční stráže pojmenoval její muž ruskou okupaci pravým jménem,...
Mohlo by se vám líbit:
Devět křížů
338,00 Kč
S příbuzenstvem býval odjakživa kříž. Nebo rovnou devět? Sobotní výlet Fílekových od Popradu až k dálničnímu exitu Domašov západně od Brna si...
{"id":7463926792386,"title":"Slovenské století","handle":"slovenske-stoleti","description":"\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eJak prožil 20. století národ nám ze všech nejbližší?\u003c\/strong\u003e \u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eS rokem 2022 se pojí jedno trochu smutné výročí – 30 let uplynuvších od zániku společného státu Čechů a Slováků. O důvod víc, abychom se pokusili našim sousedům lépe porozumět a připomněli si, jakými cestami se ubíraly moderní dějiny obou našich národů. Ideálního průvodce představuje v tomto ohledu kniha \u003cem\u003eSlovenské století\u003c\/em\u003e, v níž Pavel Kosatík srozumitelně, čtivě, a přitom zasvěceně líčí vývoj slovenské společnosti v letech 1918–1998. Přestože Slováci začínali z mnohem horší startovní pozice než Češi, na konci 20. století jsme jim už mohli leccos závidět. Klíčem k jejich historii se pro autora stala řada výrazných osobností, v jejichž osudech se odráží proměna slovenské společnosti i česko-slovenských vztahů, počínaje upozaďovaným Štefánikem a svrženým Mečiarem konče.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eAutor mnoha originálních exkurzů do české historie, oceněný mj. prezidentskou medailí Za zásluhy I. stupně v oblasti kultury, tentokrát v roli průvodce dějinami Slovenska. \u003c\/strong\u003e \u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cem\u003e„Čte se jako detektivka, můžeme ji ale chápat i jako učebnici praktické politiky. Devětapadesátiletý historik Pavel Kosatík je podepsán pod několika desítkami kritikou i čtenáři vlídně přijatých knih. Právě vydané \u003c\/em\u003eSlovenské století\u003cem\u003e patří k těm nejpodstatnějším.“\u003c\/em\u003e – \u003cstrong\u003eAleš Palán, \u003cem\u003eAktuálně.cz\u003c\/em\u003e\u003c\/strong\u003e \u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cem\u003e„Kniha Pavla Kosatíka o moderních dějinách Slovenska je bravurně napsaná, nelítostná k Čechům a vstřícná i nemilosrdná ke Slovákům.“\u003c\/em\u003e – \u003cstrong\u003eMartin M. Šimečka, \u003cem\u003eDeník N\u003c\/em\u003e\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e„\u003cem\u003eMyslím si, že nebýt první ČSR, možná by se Slovákům po roce 1918 v pokračujícím společném státě s Maďary dál obtížně hájila jejich existence. Možná by tlak na ně (už před rokem 1918 silný) dál vzrostl. Myslím si, že pokud by velké Uhry zůstaly zachovány v nějaké podobě, nemaďarské národy by před sto lety nedostaly prostor, jaký si Slováci vytvořili v první čs. republice. A ačkoliv i Češi udělali ve dvacátém století ve vztahu ke Slovákům spoustu chyb, dokázali jim alespoň nezabránit v jejich prudkém, ve výsledku šťastném rozvoji. Nejde mi o něčí dávné zásluhy, dnes navíc asi nepodstatné. Ale fascinuje mě, tím spíš, že jsem Čech, jak Slováci dokázali svého dvacátého století využít, jak obrovský kus cesty v něm urazili. Řekl bych, že to vyniká právě ve srovnání s námi Čechy, kteří jsme jim byli celou dobu nejblíž.“ - \u003c\/em\u003e\u003cstrong\u003ez\u003c\/strong\u003e\u003cstrong\u003e autorovy předmluvy\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e \u003c\/p\u003e","published_at":"2022-09-04T21:11:56+02:00","created_at":"2022-07-22T18:27:28+02:00","vendor":"OneHotBook","type":"Audiobook","tags":["Autor_Pavel Kosatík","Interpret_Petr Lněnička","Režie_Natália Deáková","Žánr_Biografie a publicistika","Žánr_Historie","Žánr_Česká literatura"],"price":46500,"price_min":46500,"price_max":54800,"available":true,"price_varies":true,"compare_at_price":54900,"compare_at_price_min":54900,"compare_at_price_max":54900,"compare_at_price_varies":false,"variants":[{"id":42436983783618,"title":"Download","option1":"Download","option2":null,"option3":null,"sku":"","requires_shipping":false,"taxable":true,"featured_image":null,"available":true,"name":"Slovenské století - Download","public_title":"Download","options":["Download"],"price":54800,"weight":0,"compare_at_price":null,"inventory_management":null,"barcode":"","requires_selling_plan":false,"selling_plan_allocations":[]},{"id":46703839904088,"title":"Audiokarta","option1":"Audiokarta","option2":null,"option3":null,"sku":"","requires_shipping":true,"taxable":true,"featured_image":null,"available":true,"name":"Slovenské století - Audiokarta","public_title":"Audiokarta","options":["Audiokarta"],"price":46500,"weight":10,"compare_at_price":54900,"inventory_management":"shopify","barcode":"","requires_selling_plan":false,"selling_plan_allocations":[]}],"images":["\/\/onehotbook.cz\/cdn\/shop\/files\/Slovenske_stoleti-idtag-B.jpg?v=1764502159"],"featured_image":"\/\/onehotbook.cz\/cdn\/shop\/files\/Slovenske_stoleti-idtag-B.jpg?v=1764502159","options":["Styl"],"media":[{"alt":null,"id":69251606118744,"position":1,"preview_image":{"aspect_ratio":1.0,"height":500,"width":500,"src":"\/\/onehotbook.cz\/cdn\/shop\/files\/Slovenske_stoleti-idtag-B.jpg?v=1764502159"},"aspect_ratio":1.0,"height":500,"media_type":"image","src":"\/\/onehotbook.cz\/cdn\/shop\/files\/Slovenske_stoleti-idtag-B.jpg?v=1764502159","width":500}],"requires_selling_plan":false,"selling_plan_groups":[],"content":"\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eJak prožil 20. století národ nám ze všech nejbližší?\u003c\/strong\u003e \u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eS rokem 2022 se pojí jedno trochu smutné výročí – 30 let uplynuvších od zániku společného státu Čechů a Slováků. O důvod víc, abychom se pokusili našim sousedům lépe porozumět a připomněli si, jakými cestami se ubíraly moderní dějiny obou našich národů. Ideálního průvodce představuje v tomto ohledu kniha \u003cem\u003eSlovenské století\u003c\/em\u003e, v níž Pavel Kosatík srozumitelně, čtivě, a přitom zasvěceně líčí vývoj slovenské společnosti v letech 1918–1998. Přestože Slováci začínali z mnohem horší startovní pozice než Češi, na konci 20. století jsme jim už mohli leccos závidět. Klíčem k jejich historii se pro autora stala řada výrazných osobností, v jejichž osudech se odráží proměna slovenské společnosti i česko-slovenských vztahů, počínaje upozaďovaným Štefánikem a svrženým Mečiarem konče.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eAutor mnoha originálních exkurzů do české historie, oceněný mj. prezidentskou medailí Za zásluhy I. stupně v oblasti kultury, tentokrát v roli průvodce dějinami Slovenska. \u003c\/strong\u003e \u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cem\u003e„Čte se jako detektivka, můžeme ji ale chápat i jako učebnici praktické politiky. Devětapadesátiletý historik Pavel Kosatík je podepsán pod několika desítkami kritikou i čtenáři vlídně přijatých knih. Právě vydané \u003c\/em\u003eSlovenské století\u003cem\u003e patří k těm nejpodstatnějším.“\u003c\/em\u003e – \u003cstrong\u003eAleš Palán, \u003cem\u003eAktuálně.cz\u003c\/em\u003e\u003c\/strong\u003e \u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cem\u003e„Kniha Pavla Kosatíka o moderních dějinách Slovenska je bravurně napsaná, nelítostná k Čechům a vstřícná i nemilosrdná ke Slovákům.“\u003c\/em\u003e – \u003cstrong\u003eMartin M. Šimečka, \u003cem\u003eDeník N\u003c\/em\u003e\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e„\u003cem\u003eMyslím si, že nebýt první ČSR, možná by se Slovákům po roce 1918 v pokračujícím společném státě s Maďary dál obtížně hájila jejich existence. Možná by tlak na ně (už před rokem 1918 silný) dál vzrostl. Myslím si, že pokud by velké Uhry zůstaly zachovány v nějaké podobě, nemaďarské národy by před sto lety nedostaly prostor, jaký si Slováci vytvořili v první čs. republice. A ačkoliv i Češi udělali ve dvacátém století ve vztahu ke Slovákům spoustu chyb, dokázali jim alespoň nezabránit v jejich prudkém, ve výsledku šťastném rozvoji. Nejde mi o něčí dávné zásluhy, dnes navíc asi nepodstatné. Ale fascinuje mě, tím spíš, že jsem Čech, jak Slováci dokázali svého dvacátého století využít, jak obrovský kus cesty v něm urazili. Řekl bych, že to vyniká právě ve srovnání s námi Čechy, kteří jsme jim byli celou dobu nejblíž.“ - \u003c\/em\u003e\u003cstrong\u003ez\u003c\/strong\u003e\u003cstrong\u003e autorovy předmluvy\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e \u003c\/p\u003e"}
Mohlo by se vám líbit:
Slovenské století
548,00 Kč
Jak prožil 20. století národ nám ze všech nejbližší? S rokem 2022 se pojí jedno trochu smutné výročí – 30 let...
Mohlo by se vám líbit:
Mojenka
329,00 Kč
Příroda je naším největším učitelem a někdy i druhou matkou… Bystrá, zvídavá a trochu svéhlavá Magdaléna, které její zbožňovaná maminka...