Americká idyla

„Americký sen“ prý jedinci vydláždí cestu ke štěstí. Tak proč tahle selanka pořád nefunguje?

V očích Nathana Zuckermanna, který nás jako alter ego provází literárním světem Philipa Rothe, byl Seymour Levov vtělením čítankového ideálu amerického středoškoláka. Židovský čahoun s nordickými rysy a neskutečným nadáním pro sport, jemuž se přezdívalo „Švéd“, byl pro mnohého souvěrce vzorem toho, kam by v „zemi neomezených možností“ měla dospět asimilace jejich etnika. Coby dědic rukavičkářského impéria panovačného, zato přičinlivého otce měl Seymour vše, nač jen může středostavovský synek v poválečné konjunktuře pomyslet. Za sklem vystavoval ceny za rekordní homeruny a touchdowny, za ženu měl Miss státu a před sebou odhodlání pokračovat v řemesle předků, až se pro místní komunitu stal čímsi, čím byl pro celý národ Kennedy. Světe, nediv se, že něco skřípe! Na třídním srazu po x letech, kde Nathanovo pátrání začíná, vychází najevo, že ani se Švédem život nejednal v rukavičkách... Kde se stala chyba a nakolik za to může jeho nezdárná dcera?

Jeden z nejslavnějších románů neúprosného kronikáře americké morálky, jenž se bohužel nikdy nedočkal Nobelovy ceny, natočil jako svůj režijní debut (2016) Ewan McGregor. Do hlavní role obsadil sebe sama a úlohu teroristky Mercy Levovové svěřil Dakotě Fanning.

„Švédova zhroucená idyla je tragédií člověka, který nebyl na tragédii připraven. Nechal se totiž až příliš ovlivňovat ostatními: jeho nejvyššími zájmy byla přání druhých a nikdy neprojevil sebe sama ani z té nejhorší stránky, jako by ji snad vůbec neměl.“ – Právo

„Jedinečně napsané dílo zkoumající vášně a city [hrdiny], snažícího se pochopit a poznat svou dceru, vrcholí jeho poznáním, že o druhých vlastně nemůžeme s jistotou nic říct.“ – vaseliteratura.cz

Tenhle milý, jemný člověk, který se stavěl ke konfliktům a rozporům mírně, ten sebejistý bývalý sportovec, praktický a vynalézavý při každém utkání s protivníkem, který hraje fér, naráží najednou na soupeře, který fér nehraje – na zlo, jež je od lidského jednání neodlučitelné – a je vyřízený! Ten člověk, v jehož zevnějšku se přesně obrážela jeho vrozená šlechetnost, zakusil už příliš mnohá utrpení, než aby z nich vyšel s nepošramocenou prostomyslností. Už nikdy nebude spokojený tak, jak byl ten důvěřivý Švéd, i když to kvůli své nové ženě a jejich třem dětem – kvůli jejich nepošramocené prostomyslnosti – zarputile předstírá. Stoicky potlačuje své zděšení. Naučí se žít se škraboškou. Je to doživotní pokus to přestát. Herecký výkon na troskách. Švéd Levov žije dvojím životem. – ukázka z textu