Co ukrývá jezero

Skutečná monstra nemají šupiny. Mají lidskou tvář. 

Vody jezera Loch Ness odjakživa přitahovaly pozornost celého světa kvůli bájným legendám. Když se však jednoho mlhavého rána na břehu poblíž kempu objeví tělo mladé učitelky, prastarý mýtus musí ustoupit děsivé a hmatatelné realitě. Její tělo nese hrůzné stopy po nelidském mučení – je spoutáno horolezeckým lanem, oči chybí a do bledé kůže kdosi pečlivě vyřezal starodávné okultní symboly. Detektiv šéfinspektor Jack Logan, který na skotskou Vysočinu uprchl před démony vlastních profesionálních selhání, je okamžitě vržen do případu, z něhož mrazí až do morku kostí. Byly obskurní stopy rituální popravou související s nedalekými ruinami sídla nechvalně proslulého satanisty, nebo jde jen o precizně zinscenované dílo vyšinutého šílence? Jack musí proříznout hustou pavučinu lží, toxických vztahů a náboženského fanatismu dřív, než hlubiny temného jezera pohltí další oběť. 

Ponořte se do nekompromisního thrilleru, kde se prolíná ten nejčernější skotský humor, dechberoucí napětí a zločin tak syrový a zvrácený, že zaručeně nezamhouříte oko. Co ukrývá jezero má neodolatelný spád, styl a hlavního hrdinu, do něhož se prostě musíte zamilovat. 

„Co ukrývá jezero je promyšlený a napínavý detektivní román, který brilantně spojuje atmosféru odloučení s psychologickou hloubkou a temným napětím.“ – ze čtenářských ohlasů na Databazeknih.cz 

„Naléhavost Kirkova psaní je naprosto opojná. Mistrně stupňuje drama a vtahuje čtenáře přímo do srdce akce.“ – Clare Balding, spisovatelka a moderátorka BBC 

„Miluji, když je v detektivkách humor, a že tady ho je hodně, a i tak si udržuje napětí a brutálnost!“ – ze čtenářských ohlasů na Databazeknih.cz 

„Logan se jistě stane jedním z nejoblíbenějších skotských detektivů.“ – Adam Croft, autor detektivek 

„Smrt, ďábel a černý humor – to vše vystihuje tuto vynikající knihu.“ – ze čtenářských ohlasů na Goodreads.com 

„Druhý díl fantastické britské série. Napínavý děj má mnoho rovin a já jsem byl vtažen do příběhu od první stránky. Najít správnou rovnováhu mezi hrůzou a smíchem je umění – autor to zvládl dokonale.“ – Waterstones.com 

„Co je? Co se děje?“ vypískla Lolly vyděšená Nathanovým chováním. „Co je? Stalo se něco?“

Nathan se namáhavě sápal ven z vody. Po čtyřech klouzal po kamenech, kašlal a sípal. Lolly si všimla tmavého tvaru, který se vznášel na hladině přímo za ním. Nathan se ho snažil odkopnout. Naříkal při tom jako zraněné zvíře, okolo nohy měl ale omotané dlouhé modré vlákno, které ho s beztvarou masou na hladině pevně pojilo.

Ta masa vlastně nebyla tak docela beztvará.

Když se temná voda uklidnila a světlo měsíce se po ní znovu roztančilo, spatřila Lolly ruku a prsty, které se kroutily jako nohy mrtvého pavouka.

Pak uviděla celou paži. Modrou a ledovou.

A uviděla i obličej, který neměl oči. Přesto měla pocit, jako by na ni zpoza záhybů zelené plachty někdo zíral. Jako by ji prosil, jako by ji o něco žádal.

Jako by ji z něčeho obviňoval.

S chodidly ponořenými do ledové vody a v objetí chladného vzduchu se Lolly dala do křiku. A křičela a křičela a křičela.

– ukázka z knihy