Živé stříbro

Dva světy. Jeden pakt krve. A vášeň, která spálí všechno mezi nimi.

Saeris Fane nikdy nechtěla být hrdinkou. Chtěla jen přežít v poušti, kde voda patří nesmrtelné královně a každý den může být poslední. Jenže ukradená rukavice z královniny zbroje jí do života přinesla víc než smrtelné nebezpečí – probudila magii živého stříbra a otevřela bránu do říše, kterou znala jen z legend. Yvelie. Království ledu, pradávných fae… a Kingfishera. Bojovníka, jehož srdce je chladné jako jeho země a který Saeris připoutá krvavým paktem. Nenávidí se. Potřebují se. A mezi nimi plane něco, co je stejně nebezpečné jako moc, kterou Saeris nedokáže ovládnout. Ve světě, kde se přísahy skládají krví a zrada číhá na každém kroku, musí Saeris zjistit, zda dokáže Kingfisherovi důvěřovat. Protože od jejich spojenectví závisí nejen osud Yvelie, ale i její vlastní srdce.

První díl velkolepé ságy Fae & Alchymie: příběh o přežití, moci a odvaze postavit se osudu, který může zničit oba světy. Strhující romantasy plné magie, vášně a nebezpečí – příběh o dívce, jež se stane klíčem k válce i zakázané lásce.

„Živé stříbro nabízí tolik zajímavých věcí, že se mi příběh opravdu líbil. Je to možná nejlepší fantasy kniha roku 2024.“ – Booktrovertreader.com

„Tento příběh povyšuje naši lásku k nepřátelům, kteří se stávají milenci, na zcela jinou úroveň.“ – Cosmopolitan

„Dokonalé vtipkování? Ano. Ohromující svět? Ano. Elektrizující a emotivní romance? Dvojité ano!“ – First for Women

„Kniha plná akce, originální svět, romantická linka uvěřitelná, hlavní hrdinové i vedlejší postavy se kterými bych se někdy chtěla potkat.“ – ze čtenářských ohlasů na Databazeknih.cz

„Nevím, co si počnu se životem, chci pokračování hned!“ – ze čtenářských ohlasů na Databazeknih.cz

Strážcův vztek se proměnil v cosi, co mnohem víc připomínalo strach. Až v tu chvíli jsem si všimla malého morového váčku na jeho opasku, a došlo mi, že jako tisíce dalších v Zilvarenu i on patří mezi Věřící. Vyděšeně uskočil a pak mě prudce nakopl do boku, až mi vyrazil dech. Schoulila jsem se bolestí, ale to už se chystal k dalšímu kopanci. Nebyl by to můj první výprask, jako každý úctyhodný podvodník z chudinské čtvrti jsem jich ustála už nespočet, jenže zrovna dnes odpoledne jsem na potyčky s Madřinými fanatickými stoupenci čas neměla. Musela jsem si pospíšit.

Rychle jsem se přetočila a vrhla se vpřed. Chytila jsem strážce pod kolenem – na jednom z mála míst, kde ho nechránila těžká zlatá zbroj. Do očí mi vyhrkly slzy. Věrohodné slzy. Uměla jsem podat kvalitní herecký výkon, však jsem taky měla dost praxe. „Prosím, bratře! Neposílej mě zpátky. Umřu tam! Celou rodinu zchvátil chřepot.“ Dramaticky jsem zakašlala. Byl to suchý, sípavý zvuk, který se ani trochu nepodobal vlhkému, zahleněnému kašli umírajících. Jenže strážce nejspíš nakaženého člověka nikdy neviděl. Zděšeně zíral na prsty, které jsem mu zatínala do látky kalhot.

Vteřinu nato mi košilí pronikl hrot meče a zapíchl se mi přímo mezi ňadra. Stačilo, aby trochu přitlačil, a byla by ze mě jen další mrtvá zlodějka, co vykrvácela v ulicích Zilvarenu. Myslela jsem, že to udělá, a nejspíš to měl i v úmyslu, jenže pak mu očividně došlo, co by následovalo. V jiných obvodech zůstávala těla pohozená na ulici, na stromy lemovaných třídách centra to však chodilo jinak. Písek, který přinášel žhavý západní vítr, elita Zilvarenu zastavit nemohla, ale tlející mrtvolu nějaké zavšivené krysy z chudinské čtvrti? Takovou pohanu na svých ulicích trpět nebudou. Kdyby mě strážce zabil, musel by se těla okamžitě zbavit. A z výrazu v jeho tváři bylo zřejmé, že se do tak riskantního podniku pouštět nehodlá. Jako občanka Třetího obvodu jsem totiž byla mnohem nebezpečnější než běžná kapsářka. Byla jsem nakažlivá.

– ukázka z knihy