Gott – Československý příběh

Říkal to písní. Písní, která dojímala i rozdělovala…

První nezávislé shrnutí umělecké kariéry Karla Gotta (1939–2019) vykročilo na nelehkou cestu, protože zpěvák si legendu o své osobě úzkostlivě aranžoval a dirigoval. Přední hudební publicista Pavel Klusák byl proto někdy nucen až investigativně stopovat pěvcovy první krůčky z dílen ČKD na pódia pražských tanečních lokálů, jeho výstřelky, nedokončená studia na konzervatoři a angažmá v divadle Semafor, jež bylo epicentrem kulturního vzdoru let šedesátých. Rozbor proměny nadějné hvězdy v kantilénového interpreta ideologicky nezávadného šlágru se detailně zabývá i Gottovým údajně veleúspěšným turné v Las Vegas a okolnostmi jeho „cvičné emigrace“ do SRN (1971), která tuto proměnu – za pragmatického dohledu strůjců jeho úspěchu – zásadně ovlivnila. V celoživotním úsilí o nekonfliktní, zdánlivě apolitický kult osobnosti si však dvaačtyřicetinásobný vítěz lidové ankety o Zlatého slavíka nepřipouštěl, že jeho postoje společnost také výrazně polarizují.

Demystifikující portrét umělce, jehož celonárodní obliba prozrazuje i cosi nelibého o nás samých, byl vyhlášen Knihou roku v rámci ceny Magnesia Litera 2022. Zvítězil i v kategorii publicistika.

„Podnětné vyprávění o vzájemně provázaném vztahu společnosti, kultury a moci. Klusák nezavrhuje, ale ani nepřeceňuje, nechce snižovat ani skandalizovat.“ – iliteratura.cz

„Vydáním této knihy zmizela jedna položka z kabinetu českých kuriozit (…), protože na pravou míru uvádí základní kontroverzní milníky Gottovy (…) celoživotní ‚cesty za štěstím‘. Ukazuje, že nablýskaný pohádkový povrch skrývá složitější, někdy i bolestné děje a zkušenosti (…). Autor si například nejprve zjistí, jak funguje newyorská Carnegie Hall a že se dá pronajmout, a nepíše rovnou o mimořádném úspěchu, jímž je podle něho už čirý fakt, že tam Gott vystoupil.“ – aktualne.cz

„… potvrzuje, že Karel Gott po celý život dokázal velice zdařile budovat svou osobní značku, přestože realita byla přece jen o něco barevnější, zajímavější a složitější. Autorovi se to daří dokládat důkladně, čtivě a poctivě.“ – Deník N

Nenajdeme druhého českého zpěváka, který by svou image vedl k pasivně agresivnímu sdělení: zpívám vám, ale buďte za to dostatečně vděční, protože je to nepřetržitá oběť. (…) Gottovi tato poloha vyhovovala. Vznášela se kolem něj interpretace, že je ve vleku své popularity a vlastně ani nedělá rozhodnutí, všechno se děje kvůli fanynkám a posluchačům, zpěvák jim jaksi náleží. Osobní život je kladen na oltář, stává se obětí, Gott se transformuje v někoho, kdo musí být vždy připraven uspokojit publikum zpěvem, vzhledem, charismatem, reprezentativností. Jako jakýsi popový duchovní.. – ukázka z knihy