Jussi Adler-Olsen, Jo Nesbø, Yrsa Sigurðardóttir, Stieg Larsson nebo Lars Kepler. Některá z těchto jmen jste už určitě zaslechli, stejně jako často skloňovaný pojem severská detektivka. Její autoři válcují žebříčky nejprodávanějších titulů, čtenáři a posluchači se jí nemohou nabažit. Co ji ale dělá tak unikátní a přitažlivou pro milovníky kriminálních příběhů? A kde se vůbec vzala?

Severská detektivka patří v posledních letech k oblíbenému čtivu, které vyhledávají fanoušci po celém světě. Třebaže ji zpopularizoval Stieg Larsson, její kořeny sahají až do raných let 19. století. Norský spisovatel Maurits Christopher Hansen vydal v roce 1839 knihu Mordet på maskinbygger Roolfsen (Vražda výrobce motorů Roolfsena, česky nevydáno), která je dnes považována za jeden z prvních detektivních románů světa.

Hansenova kniha se nestala natolik známou, aby výrazně ovlivnila vývoj detektivky jako například díla jeho zámořského současníka Edgara Allana Poea, přesto se v počátcích 20. století začal ve skandinávských zemích tento žánr rychle rozšiřovat. Řadu spisovatelů – třeba Nora Svena Elvestada – ovlivnila druhá světová válka, ve druhé polovině 20. století se začaly výrazněji prosazovat i ženské autorky (např. Finka Leena Lehtolainenová) a přibližně do 90. let minulého století se detektivka v tomto regionu formovala do podoby, kterou dnes známe jako nordic noir.

Definice severského krimi se opírá o tři hlavní prvky – vysoce realistický styl (jazyk je popisný, prostý, bez literárních figur a tropů), drsné severské prostředí a nedokonalé postavy s pochybným morálním kompasem, často v důsledku životního traumatu.

Zatímco klasická britská detektivka se soustředí na vyřešení ústřední záhady a odehrává se v mnohdy zidealizovaném prostředí venkova, nordic noir odráží v použité brutalitě a syrovosti nejen skandinávského ducha, ale i lokální společenské tendence. Mnohem více se také soustředí na aktuální tematiku (rasismus, přistěhovalectví, násilí na ženách, korupce) a uspokojivé rozřešení kriminálního případu zde nezřídka absentuje. Na čtenáře tak čeká mrazivé depresivní čtení, jemuž dominuje ošklivost.

Na druhou stranu, krásu v ošklivosti hledali už prokletí básníci – proč tedy nedat šanci Seveřanům?

Severské krimi devětkrát jinak  

Komisař Wallander

Spisovatel Henning Mankell se narodil v roce 1948 ve Stockholmu, vyrůstal nicméně v malém městě Sveg se středním Švédsku. Působil jako herec, divadelní režisér i manažer a v 90. letech k těmto aktivitám přidal také spisovatelské řemeslo. V roce 1991 knižně debutoval románem Vrazi bez tváře, kde se poprvé objevuje postava komisaře Kurta Wallandera.

Švédský policista nerespektující autority a potýkající se s vlastní agresivní povahou, posílenou ještě sklony k alkoholismu, je téměř ukázkovým příkladem hrdinů nordic noiru. Třebaže jeho způsob života ponechává mnoho prostoru pro zlepšení, kriminální případy dokáže řešit díky břitkému úsudku a silnému zápalu pro věc.

Mankell stačil za svého života napsat celkem 11 románů s případy komisaře Wallandera a prozkoumává v nich tematiku rasismu, přistěhovalectví a národní identity. Série se dočkala seriálového zpracování, jednak ve švédské televizi a později i na britské stanici BBC, a od roku 2014 vychází v Česku jako řada audioknih. V režijním podání Michala Bureše se četby ujal Jiří Vyorálek a v dosud předposledním desátém díle Ruka mu sekundoval také Jiří Hromada, který načetl autorův doslov Wallanderův svět. 

Proč zkusit tuto sérii:

Uzavřený cyklus Wallanderových příběhů  je klasikou nordic noiru, nabízí mnohdy černohumorné situace a především hrdinu, který možná není bezchybný, ale ve všech ohledech mu budete fandit.

Zajímavost: Švédské městečko Ystad bylo v regionálním písemnictví zmíněno poprvé v roce 1244, jeho význam však vzrostl právě díky Mankellově sérii. Ystad se stal poutním místem pro jeho fanoušky a řada míst, které jsou v knihách popsány, skutečně existuje – mezi nimi i dům Kurta Wallandera, který se nachází v ulici Mariagatan čp. 10.

Bouře jménem Milénium

Asi nejvíce proslavil žánr severské krimi na mezinárodní scéně spisovatel Stieg Larsson. Tento švédský novinář se po celý život věnoval prosazování demokratických principů a odmítání pravicového extremismu. Poté, co v roce 1995 došlo k sérii vražd s neonacistickým podtextem, se Larsson zasadil o založení organizace Expo, jejímž cílem bylo sledování a dokumentace rasistických a nedemokratických tendencí ve švédské společnosti.

Tyto motivy se silně odrážejí i v jeho díle, celosvětově úspěšné trilogii Milénium. Knihy Muži, kteří nenávidí ženy, Dívka, která si hrála s ohněm a Dívka, která kopla do vosího hnízda patří k vrcholům žánru a představují novináře Mikaela Blomkvista a asociální hackerku Lisbeth, kteří společně utvoří nesourodou dvojici zatíženou vlastními démony minulosti. Série se dočkala filmového zpracování jak ve švédštině, tak v angličtině, kde se ústřední pár ztvárnili Daniel Craig a Rooney Mara.

Všechny tři díly série Milénium vyšly jako audioknihy s hlasem jedinečného Martina Stránského a dohromady čeká na posluchače této trilogie přes 46 hodin s Larssonovými hrdiny.

Proč zkusit tuto sérii:

Stieg Larsson je pilířem moderní severské krimi, a pokud byste měli zkusit jen jediné dílo z tohoto žánru, pak by to mělo být rozhodně Milénium.

Zajímavost: Třebaže série katapultovala v roce 2008 Stiega Larssona do pozice druhého nejprodávanějšího autora beletrie na světě, Larsson se tohoto úspěchu nedožil. V roce 2004 zemřel na rozsáhlý infarkt a jeho dílo vyšlo až posmrtně. I přesto víme, že zamýšlel postavu Lisbeth jako vlastní osobitou variaci Pipi Dlouhé punčochy od slavné švédské spisovatelky Astrid Lindgrenové.

Nosič Larssonovy pochodně

Larssonova trilogie sice vyšla knižně, o ucelené dílo se však nejednalo. Autor totiž plánoval napsat pětidílnou sérii, jejíž poslední dva díly ovšem po jeho smrti zůstaly nedokončeny ve fázi poznámek. Larssonova rodina se proto rozhodla, že najme spisovatele, který by sérii dokončil. Tím se stal v roce 2013 David Lagercrantz, úspěšný autor románů i populárně naučných knih, mezi nimiž nejvýrazněji vyčníval životopis švédského fotbalisty Zlatana Ibrahimoviće.

Pokračování nazvané Dívka v pavoučí síti se setkalo s pozitivními ohlasy a Lagercrantz nakonec následoval Larssona vlastní trilogií, tvořenou dále romány Muž, který hledal svůj stín a Dívka, která musí zemřít. Stejně jako Milénium dostaly tyto tituly své audioknižní protějšky, které opět načetl Martin Stránský.

Proč zkusit tuto sérii:

Pro milovníky Milénia je Lagercrantzova trilogie skoro povinností, protože jim umožní vrátit se k oblíbeným postavám Lisbeth a Mikaela a porovnat jejich vývoj s originální Larssonovou trilogií.

Zajímavost: V listopadu 2021 oznámilo nakladatelství Polaris, že na Lagercrantzovu trilogii brzy naváže spisovatelka Karin Smirnoff svou vlastní sérií tří knih.

Král současného severského noiru

Nor Jo Nesbø se narodil v Oslu do literární rodiny, jeho matka pracovala jako knihovnice a otec nadšeně četl. Jo měl velké sportovní ambice, musel se jich ale kvůli zranění vzdát a po studiu ekonomie v Bergenu pracoval na burze jako makléř a finanční analytik. V této době se také se svým bratrem věnoval rockové kapele, s níž sklidili velký úspěch. Po otcově smrti se nicméně Jo rozhodl, že chce stihnout do konce svého života vydat román, a tak v roce 1997 debutoval knihou Netopýr.

Na jejích stránkách se poprvé objevuje Harry Hole, kuřák, alkoholik a chytrý, leč excentrický důstojník policie v Oslu, který nejlépe pracuje sám. Jeho vyšetřovací metody jsou občas netradiční, přesto se mu daří řešit komplikované případy.

Nesbø postupně rozšířil sérii na dvanáct dílů a vysloužil si díky tomu přezdívku norské literární eso. V knihách si často pohrává se čtenáři, předkládá řadu falešných stop a pomalu rozplétá rafinované zápletky. Série vyšla v 55 jazycích v úhrnném nákladu přes 40 milionů výtisků. V Česku načetl audioknihy se slavným norským detektivem Hynek Čermák.

Proč zkusit tuto sérii:

Milujete chytré zápletky a autorskou hru na kočku a na myš? Pak je Nesbø tím pravým, po čem sáhnout – jeho promyšlené zápletky a řada chytáků i falešných stop nenechají čtenáře ani na chvilku vydechnout.

Zajímavost: Jo Nesbø vydal kromě série s Harrym Holem také řadu thrillerů, mezi nimi Lovce hlav, kterého do zvukové podoby převedl Filip Švarc, Syna, jemuž propůjčil hlas Petr Kubes, nebo dvoudílnou sérii Krev na sněhu, jíž se postupně ujali herci David Novotný a Václav Neužil. Třebaže dnes Nesbø prodává celosvětově miliony knih, v Česku si své čtenáře hledal zpočátku těžce – Netopýr (pod názvem Netopýří muž) a Červenka vyšly původně v nakladatelství MOBA bez větší čtenářské odezvy. Až o několik let později se v novém vydání u nakladatelství Kniha Zlín dočkala jeho díla zájmu široké tuzemské veřejnosti.

Frustrovaný inspektor ze švédského maloměsta

Jeden z nejplodnějších autorů švédské krimi vlny má dnes na kontě již více než 30 knih a píše stále stejně neúnavným tempem. Håkan Nesser se narodil na farmě v malém švédském městě a většinu života strávil v Uppsale, ale žil také v New Yorku nebo Londýně. Tyto zkušenosti zúročil i při psaní. První knihu vydal v roce 1988 a už o deset let později pověsil na hřebík učitelské povolání, aby se mohl psaní plně věnovat.

Napsal celkem deset románů s inspektorem Veeterenem a ve své druhé úspěšné sérii, čítající zatím sedm knih, představuje italsko-švédského inspektora Gunnara Barbarottiho, jenž žije v malém fiktivním městečku na jihu Švédska. V prvním románu Muž bez psa, který v češtině načetl Martin Zahálka, se potýká s klasickou švédskou maloměšťáckostí a záhadným mizením osob.

Zajímavé je, že Nesser ve svých knihách často experimentuje a nedrží se nutně klasické detektivní struktury. Zatímco Muž bez psa připomíná dramatickou rodinnou ságu, druhá kniha Úplně jiný příběh, na kterou se můžete těšit v audiopodobě do konce tohoto roku, zase popisuje prostřednictvím dopisů pojednávané události optikou vraha. I v dalších titulech si Nesser připravil řadu zajímavých motivů, od hledání smyslu života až po mizení spisovatelů. Série vyšla ve více než deseti zemích světa a prodalo se z ní již přes 2 miliony knih.

Proč zkusit tuto sérii:

Chcete zažít skutečně autentickou atmosféru Švédska? Stačí se vydat do Nesserova fiktivního města Kymlinge. Postavy, které v sérii potkáte, řeší skutečné soudobé problémy a jejich mentalita i celkové nastavení velmi věrně odráží prostředí severského maloměsta.

Zajímavost: Město Kymlinge, kde žije inspektor Gunnar Barbarotti, umístil autor do blíže nespecifikované vzdálenosti od Göteborgu, prozradil ale, že má přibližně 70 000 obyvatel a podobá se jeho rodnému městu Kumla a také nedalekému Örebru.

Larssonovi nejlepší žáci

Jméno Lars Kepler se poprvé objevilo v roce 2009 na obálce knihy Hypnotizér. Detektivní případ, v němž se představuje detektivní inspektor Joona Linna, si rychle našel čtenáře v domovském Švédsku i mimo něj a lidé se začali zajímat o to, kdo se pod tajuplným autorským jménem skrývá. Ukázalo se, že Lars Kepler je pseudonym manželské dvojice – Alexandry Coelho Ahndoril a Alexandera Ahndorila ze Stockholmu. Křestní jméno v něm odkazuje ke švédskému spisovateli Stiegu Larssonovi, autoru trilogie Milénium, z jehož díla manželé ve svých knihách vycházejí, příjmení je pak poctou novátorskému astronomovi Janu Keplerovi.

Hypnotizér se dočkal raketového úspěchu, práva na knihu se prodala do více než třiceti zemí světa a vznikla také filmová adaptace. Autorská dvojice od té doby společně napsala devět dílů série, jíž se celosvětově prodalo více než pět milionů výtisků.

Audioknihy v Česku načítá známý herec Pavel Rímský, který si prý práci na zatím posledním díle Pavouk užíval. „Mám k Joonovi důvěrný vztah, protože jsem načetl celou Keplerovu sérii, a posluchači to jistě poznají. Při čtení se snažím střídat napjaté chvilky s těmi uvolněnějšími a čerpám i ze svých vlastních zážitků. I když zkušenost s tím, že by mě někdo vraždil, díky bohu nemám,“ dodává s úsměvem.

Proč zkusit tuto sérii:

Patříte-li k milovníkům Milénia, neměl by vás Lars Kepler minout. Kritici i čtenáři se shodují, že patří k nejzdařilejším Larssonovým následovníkům a v příbězích najdete neobvyklé zápletky, drsné násilí i neotřelé řešení společně s brilantním detektivem, jehož jméno Joona vychází z biblického Jonáše.

Zajímavost:

Ahndorilovi nejsou ve světě nordic noiru prvním silným manželským párem. V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století patřili ke špičce Maj Sjöwall a Per Wahlöö, kteří společně vytvořili dvanáctidílnou detektivní sérii s komisařem Martinem Beckem. První román Roseanna vydali v roce 1965 a poslední Teroristé vyšli o deset let později. Do knih promítali společenské otázky a aktuální dobová témata a jako přesvědčení marxisté ostře kritizovali švédskou společnost. Série byla velice úspěšná, řada knih se dočkala i filmového zpracování. Manželé překládali knihy amerického spisovatele Eda McBaina, což je inspirovalo k vlastní tvorbě. Perličkou je, že jejich vlastní dílo pak ovlivnilo řadu dalších generací autorů – mezi nimi také Henninga Mankella.

Jussi Adler-Olsen

Carl Valdemar Jussi Henry Adler-Olsen se narodil v Kodani do rodiny úspěšného lékaře. Jeho otec pracoval jako psychiatr a rodina se často pohybovala v prostředí psychiatrických léčeben. Tyto zkušenosti Jussiho později ovlivnily v tvůrčí činnosti, ve svých knihách prozkoumává témata lidské psychiky a jeho hrdinové jsou často komplexně propracovaní. Jako autor debutoval v roce 1984, kdy začal vydávat první lexikon kreslených seriálů, beletristicky ale zaujal až v roce 2007 detektivkou Žena v kleci. V ní poprvé představuje dánské policejní oddělení Q, které se má zabývat nevyřešenými případy z minulosti. Z knihy se stal celosvětový bestseller a série se rozrostla na 9 dílů, z nichž ten poslední, Chlorid sodný, vyšel zkraje letošního roku.

Stejně jako jeho kolegové ze Skandinávského poloostrova, i Adler-Olsen zpracovává ve svých knihách specifická témata, která žijí v dánském sociokulturním prostoru. Dotýká se tak otázek multikulturalismu a přistěhovalectví, třídních rozdílů i moderních technologií, unikátním způsobem ale rozpracovává i své hrdiny, jejichž motivace, tužby a psychické pochody dokáže věrně zachytit.

V audiopodobě pak jeho dílo načítá Igor Bareš, jehož hlas tento aspekt dokáže ještě výrazně posílit.

Proč zkusit tuto sérii:

Adler-Olsen nabízí v rámci současné severské tvorby nejen skvělé zápletky, ale také nejpropracovanější hrdiny, jejichž osudy budete sledovat s nadšením a zaujetím.

Zajímavost: Kromě populární série Q si autor občas odskakuje také k jiným samostatným projektům. Mezi ně patří i povídkové sbírka Malé pikantní vraždy, lákavá chuťovka pro každého milovníka poťouchlých zábavných jednohubek. Dva anekdotické příběhy plné severského cynismu dovedl k dokonalosti herec Petr Čtvrtníček, který se vyřádil na audioknize. Na dotaz, zda je hrdinovi z povídky podobný, ale odpověděl raději vyhýbavě: „V určitých ohledech dost, ale konkrétní být nemůžu. To by si pro mě hned přišli,“ řekl v rozhovoru pro náš blog.

Závan ostrovního větru

Jaká severská detektivka by mohla být mrazivější než ta z drsného Islandu? Královna islandské krimi, Yrsa Sigurðardóttir známá spíše prostě jako Yrsa, debutovala v roce 2005 románem Poslední rituál a postupně se přesunula k šestidílné sérii s dvojicí Freya a Huldar.

Díly DNA, Černá díra, Katarze, Poprava a zatím nejnovější Panenka se odehrávají v islandském hlavním městě Reykjavík a řeší se tu neobvykle syrové případy, v nichž figurují děti. Sérií se zároveň táhne linie postupně budovaného vztahu mezi dětskou psycholožkou Freyou a detektivem Huldarem, která kulminuje v závěrečné knize.

Drsné příběhy namluvila pro audioknižní posluchače Klára Cibulková a na poslední díl Panenka se mohou fanoušci těšit již letos na podzim.

Proč zkusit tuto sérii:

Yrsa popisuje ve svých knihách znepokojivé případy, které rozhodně nejsou pro slabé žaludky, zároveň se však vyznačují velkou propracovaností psychologického profilu hrdinů. Na poměry severských krimi také působí velmi svěže ústřední dvojice vyšetřovatelů, kterou si jako čtenáři nebo posluchači jistě oblíbíte.

Zajímavost: Yrsa se sice nijak nerozpakuje ve svých románech popisovat ohavné zločiny, stejně jako její norský kolega Jo Nesbø ale ve volném čase píše i knížky pro děti. Do Česka se ještě nedostaly, doma na Islandu za jeden z titulů nicméně získala ocenění prodejců za nejlepší dětskou knihu roku. „Knihy pro děti jsou opravdu něco zcela jiného. Na rozdíl od detektivek píšete zcela přímočaře, nic před čtenářem neskrýváte. A je to legrace,“ řekla loni v rozhovoru pro Novinky.cz.

Åsa Larsson

Švédka Åsa Elena Larsson pochází z malého městečka na severu země, a než se začala věnovat plně psaní, pracovala jako daňová poradkyně. Svou profesi dala do vínku i hrdince svých románů Rebece Martinssonové. Detektivní příběhy hned zkraje zabodovaly u čtenářů i kritiků – debut Sluneční bouře získal v roce 2003 ocenění Nejlepší švédská krimi prvotina a za následující Prolitou krev obdržela o rok později Cenu za nejlepší švédský kriminální román. Knihy Åsy Larsson se točí kolem malých komunit a dotýkají se i témat víry a odloučení. V sérii s Rebeckou Martinssonovou už česky vyšlo celkem šest knih a první dvě z nich namluvila Jana Stryková.

Zajímavost: Larsson píše kromě detektivek také knihy pro děti. Společně s Ingelou Korsell vytvořila sérii PAX, v níž bratři Alrik a Viggo často bojují se zlými silami ve městečku Mariefred. Už šest dílů si můžete poslechnout s hlasem fenomenálního Jana Vondráčka. Ten nejnovější, Postrach jezera, vyšel letos v říjnu.

Připravujeme! 

Dvojice švédských scénáristů Michael Hjorth a Hans Rosenfeldt společně vytvořila policejního psychologa Sebastiana Bergmana. Série se celosvětově prodalo přes 7 milionů výtisků a byla přeložena do 34 jazyků. Celkem bylo zatím vydáno sedm knih, v nichž Bergman nahlíží na kriminální případy behaviorální optikou, zároveň se ale potká i se složitými osobními vztahy, které ne málokdy způsobují jeho šovinistické způsoby a drsné chování posílené osobní tragédií. Všem milovníkům severské krimi určitě udělá radost, že se od příštího roku se mohou v příštím roce na tuto sérii těšit i v audiopodobě – v našem vydavatelství aktuálně připravujeme k vydání první díl. Více již brzy :). Sledujte naší sekci Připravujeme na webu!

Autor textu: Michaela Merglová