Česká próza ani v konkurenci záplavy překladové beletrie nestrádá, pokud jde o zájem publika, a totéž naštěstí platí i pro audioknižní verze románů a povídek z našeho vydavatelství OneHotBook. Nabízíme přehled těch nejzajímavějších domácích titulů, které jsem letos nabídli tuzemským posluchačům...

Důstojně jsme se rozloučili s populární humoristickou sérií Evžena Bočka o Marii III. z Kostky a na Hvězdě. Osmý, podle všeho poslední díl Aristokratka na smrtelné pohovce dostal podobu dramatizace, která se může pochlubit hvězdným obsazením. Vedle neodmyslitelné Veroniky Khek Kubařové, interpretky všech předešlých dílů, se pod režijní taktovkou Markéty Jahodové sešly Zuzana Slavíková, Naďa Konvalinková, Otakar Brousek, Veronika Lazorčáková a Tereza Rumlová.

Naše aristokratka už není tou roztomilou mladou dámou, kterou trápí problémy s láskou, nýbrž zkušenou ženou se sarkastickým pohledem na svět. Ten nejspíš zdědila po kastelánu Josefovi, stejně jako nesnášenlivost vůči muflonům a oblibu rodinné hrobky. Na kuchařku paní Tichou se zase jala s úctou vzpomínat nasáváním ořechovky. Jednoho příšerně horkého dne však na onom jediném tichém a příjemně chladném místě na celém zámku Marii čeká namísto vytouženého klidu setkání se samotnou Smrtí!

Když něco končí, cosi jiného obvykle začíná. A my jsme letos roztočili novou sérii historických detektivek Vladimíra Šlechty z rudolfínské doby, nazvanou Nebezpečná Praha Rudolfa II. a odehrávající se převážně ve zlaté Praze, městě intrik, zločinu a neřesti. Do role zchudlého rytíře Jakuba Jelínka z Hiršbergu obsadil zkušený režisér Hynek Pekárek talentovaného Marka Lamboru, který už stihl s gustem načíst dva díly, Italský gambit a Kouřové zrcadlo.

V prvním příběhu začne protagonista se svým pomocníkem Matějem Sádlem mezi pražskými Italy odkrývat pozadí dvou zákeřných útoků, jichž se stala česká metropole v uplynulých dnech svědkem. Záhy zjistí, že se zapletli nejen do sporu mezi mocnými velmoži, ale i do vleklé války katolíků a protestantů. V dalším svazku čeká dvojici hrdinů ještě zapeklitější případ – vyrážejí totiž hledat magický předmět, o který projevil enormní zájem sám Rudolf II. Pátrání po něm zavede Jakuba s Matějem k vdově po magistru Edwardu Kellym a ke slovu se dostane i stárnoucí seladon Petr Vok z Rožmberka.

V našem vydavatelství ovšem nezapomínáme ani na klasiku, a tak po Prima sezóně spatřily světlo světa nahrávky dalších dvou próz Josefa Škvoreckého, opět v podání Jana Meduny a v režii Markéty Jahodové. U příležitosti květnového 80. výročí od konce druhé světové války jsme posluchačům nabídli autorův stěžejní román Zbabělci, líčící osm květnových dnů roku 1945 v pohraničním Kostelci, kde dvacetiletý Daniel Smiřický odloží tenorsaxofon a vydá se „konat vlasteneckou potřebu“. A nastalý chaos glosuje způsobem, jakému není v české literatuře rovno.

Příběh Konce nylonového věku nás pak zavede do neméně dramatického roku 1948. Novela o posledním blues někdejších „pásků“ a „kristýnek“, kteří předtím tak rádi swingovali náckům navzdory, je skvostně synkopická. Kronikář této ztracené generace Josef Škvorecký pro ni sbíral inspiraci přímo od pultíku tenorsaxofonisty a už tehdy postřehl, že zlatá mládež ustupuje falši, ne-li kolaboruje, poněvadž jen tak bude život v údajných „šťastných zítřcích“ snazší. Nikdo se nenarodí do ideální doby a ztráta iluzí o nás samých se vždy dostaví nehledě na režim.

Velkého ohlasu se v tištěné i audioknižní verzi právem dočkal titul Sudety: Ztracený ráj, vyprávějící příběhy těch, kteří tu žili s námi a byli umlčeni. Co se odehrávalo v národnostně rozmanitých Sudetech před vypuknutím druhé světové války? Dějiny našeho státu se přece neodvíjely jen v závětří kotliny ohraničené horami, přestože bylo vždycky pohodlnější tuto iluzi předstírat. Desítka talentovaných českých spisovatelů a spisovatelek přispěla do záslužné povídkové sbírky tematicky i stylově široce rozkročenými texty, které načetlo deset narátorů a narátorek vybraných předními režisérskými osobnostmi.

Na pozadí velkých dějin jsou zde zachyceny spletité osudy tamních obyvatel v období mezi válkami. Láska v nich spojuje českou a německou krev, zákony hor měří všem osídlencům stejným metrem a jejich kořeny nevyvrátí ani dekády odloučení. Klukovská dobrodružství střídají nenávistné potyčky, sousedské vztahy jsou vystaveny zkoušce zamilovanosti i závisti, dětské vzpomínky ožívají společně se starými křivdami. A na scénu se dokonce vrací nejslavnější český nádražák Alois Nebel! Antologie s předmluvou autorů podcastu Přepište dějiny nás současně vybízí k zamyšlení nad křehkostí mezilidského soužití v turbulentních časech.

Staré křivdy ožívají i v novém titulu Aleny Mornštajnové Čas vos, který v audioknižní podobě načetli Jan Vlasák a Helena Dvořáková. Román o rodinných traumatech a síle přátelství slibuje vše, po čem čtenáři v současnosti nejoblíbenější české spisovatelky prahnou: hluboký, poutavě podaný příběh s hrdiny, kteří odvážně čelí nelehkému údělu.

Báře i Mirkovi zvanému Ptáčník toho vrtkavý osud naložil na bedra víc než většině lidí. Ze syna domácího tyrana se stal podivín, který si nechává zděděný dům padat na hlavu a raději tráví všechen volný čas v lese pozorováním milovaného ptactva. A z dívky, jejíž rodina kdysi s hanbou prchla z Brodu, vyrostla žena trpící nedostatkem sebeúcty a vskrytu prahnoucí po spravedlivé odplatě. Jejich nečekanému přátelství ale stojí v cestě Bářino tajemství, které oba spojuje a s nímž se budou muset vypořádat…

Chemie vznikající mezi dvěma postavami, ba dokonce i mezi dvěma spisovateli hraje stěžejní úlohu v románu Byt, společném díle Jany Šrámkové a Jana Němce. Co se stane, když se do knihy přistěhuje druhý autor? Vznikne román ve dvou: napjaté soužití dvojice příběhů, jež lze vnímat v libovolném pořadí – a tak i rozhodnout, jak celé vyprávění začne a jak skončí. Režisérka Natália Deáková měla šťastnou ruku, když si za jejich interprety vybrala Kateřinu Císařovou a Miloslava Königa.

Táborská garsonka se ocitne ve střídavé péči nesourodé dvojice mladých lidí, které propojila náhoda, vzájemná potřeba a snad i láska. Zatímco racionálnímu Danielovi umírá otec, k němuž chová rozporuplné city, emotivní Zuzana odešla od partnera, s nímž má komplikovaný vztah. Oba spojí péče o nemocného starce, vyhlížejícího smrt v opuštěné vile, kde každá rozpačitá návštěva může rychle nabrat nečekaný směr. Unese jejich křehké pouto tíhu tolika odlišností a závazků?

Kolem osudů nesourodé dvojice hrdinů se točí i nový román Pavly Horákové Okno na západ, který pod dohledem režisérky Apoleny Novotné načetli Klára Suchá s Martinem Písaříkem. Držitelka Magnesie Litery 2019 za prózu Teorie podivnosti v nové knize odkrývá původ mnohých problémů, s nimiž se dodnes potýkáme. Například kořeny materialismu a klientelismu, které si zpravidla spojujeme až s kapitalismem.

David a Marta strávili celé dětství v normalizačním Československu a zkoušku dospělosti skládají v roce, kdy zásadní proměnou prochází i jejich rodná země. Teenagery ovšem zajímají spíš filmy, hudba, nejnovější móda nebo sexuální zkušenosti, a tak se na barikády zrovna nehrnou. Zato jejich rodiče, kteří si konečně vybudovali pohodlnou existenci, vývoj událostí nepříjemně zaskočí. Marta s Davidem se znovu setkají až po deseti letech a jeden druhého málem nepoznají, léta socialismu však poznamenala oba dva.

Pro milovníky románů Hana, Šikmý kostel či Žítkovské bohyně je určena audiokniha Ondřeje Šance s názvem Jako po drátku. Mimořádně silný čtyřgenerační román se opírá o známé události velkých dějin: dopady průmyslové revoluce, vylidňování venkova, vzestup rasismu a hrůzy genocidy. Zároveň v něm vystupují skutečné historické postavy jako Karel May, E. T. Seton, Eduard Štorch, Zdeněk Burian nebo dráteník Juraj Drndúl Lépiš, jenž byl za svůj život šestnáctkrát v Americe. Napínavá odysea, vzdávající hold přátelství, odvaze a mateřské lásce, se dostala do širší nominace na cenu Magnesia Litera za nejlepší debut roku.

Dvě staletí a dva světadíly, to jsou kulisy výjimečné generační ságy začínající v zapadlém koutu Horních Uher v roce 1850. Mladá vdova Mária v zoufalé situaci opouští rodnou vesnici a vydává se s potomky hledat štěstí až do průmyslového Aussigu, dnešního Ústí nad Labem. Zoltán se časem dostane na loď do vytouženého Nového světa, kde se protlouká jako námezdní dělník. Když se po letech – už s vlastní ženou a synem – vrací do vlasti, rodina zažívá počátky českého skautingu i tragédii druhé světové války. 

Silný příběh nabízí též román o králi komiků Vlasta z pera Dalibora Váchy, osvědčeného kronikáře nejtemnějších národních okamžiků 20. století, který pojednává o famózním vzestupu, strmém pádu a paběrkování slavného herce, který nadevše miloval smích publika. A zaplatil krutou daň za to, že byl velkým dítětem své doby. S režisérem Hynkem Pekárkem mu vdechl život vyhledávaný interpret Otakar Brousek.

Vlasta Burian byl improvizátor, furiant a živel s velkým charismatem, bez něhož se v meziválečné Praze neobešla žádná zábava. Komik pro široké masy, hvězda stříbrného plátna, principál soustavně vyprodaného divadla a vtipálek se širokým srdcem – jenže jako každému klaunovi mu sem tam bývalo na duši úzko, neboť dělat šaška zrovna našemu národu nikdy nebyla legrace. A na vlastní kůži poznal, že jak vysoko může vystoupat něčí hvězda, tak hluboko může v očích „smějících se českých bestií“ zase padnout.

Do hlubin duše i dějin českého národa nahlíží také Pavel Kosatík v audioknize České snění, kterou si můžete poslechnout v podání Petra Lněničky. Šestnáct přítomných esejů stojí na počátku rozsáhlejšího „českého cyklu“, v němž autor odkrývá historické kořeny naší současnosti, a týkají se kolektivních snů českého národa v 19. a 20. století, souvisejících především s hledáním naší identity a místa Čechů mezi jejich středoevropskými sousedy.

Podnětné náhledy na falešné představy, touhy a iluze projevující se uvnitř české kotliny a moravských úvalů v běhu staletí se zabývají mimo jiné komplikovaným vztahem ke Slovensku, Rusku (potažmo Sovětskému svazu) či Německu, jakož i pro nás podstatnými otázkami jazykovými, náboženskými nebo historiografickými. Jako téměř vždy záleželo Pavlu Kosatíkovi na tom, aby se pohyboval napříč obory – počínaje historií a psychologií konče – a zvýšil tím pravděpodobnost, že se „mimooborový“ výsledek jeho pozorování poutavě i naléhavě protne se skutečným životem.

Horkou novinkou je audiokniha Petry Soukupové Katka už nebude divná, kterou s citem načetla slibná mladá herečka Aneta Kalertová. Její varovný příběh určený náctiletým posluchačům jistě ocení i mnozí rodiče – Katku známou z Klubu divných dětí totiž čeká střední škola a životu nebezpečné období zvané puberta.

Doma ji dusí máma a starší brácha, ve škole si s nikým nerozumí a do toho svádí nekonečný zápas s vlastní váhou. Když se dostane na vytoužený gympl v Hořovicích, začne se strachovat, že i tam bude pro všechny jen tlustá divnoholka s knížkama. A tak jednoho dne přestane jíst. Ale všechno je víceméně jako dřív, akorát jí ubývají kilogramy a přibývají problémy jak doma, tak ve škole. Dočká se od někoho potřebné pomoci? A bude vůbec ochotna ji přijmout?

Nejmenší posluchači si rychle oblíbili sérii humorných příběhů z cyklu Kronika lesa od spisovatele Martina Máje, kterým svůj hlas propůjčil herecký matador David Novotný. Režisérka Zuzana Pitterová s ním letos natočila hned dva díly, Případ ztracených ježků a Smrkonosná past, a další na sebe nenechá dlouho čekat.

Na první nahrávce se drsná škola chandlerovek a humor britského střihu potkaly v české detektivce pro děti, aby zatočily se zlořádem ve zvířecí říši. A my si tu komedii vychutnáme z první řady. Druhý výlet do lesa plného zákeřností je zasazen do dob před narozením pátrače Krtka, ve středu dění se ocitají snaživí policejní kadeti Zajíc a Vydra a kromě jiného se pohřešuje následník trůnu Koloušek, který měl stanout v čele zdejší monarchie!

A těm nejodvážnějším dětem všech věkových kategorií je určena Hororová čítanka z pera Jana Nejedlého, kterou pod vedením uznávaného režiséra Michala Bureše s chutí načetli Jana Stryková a Matouš Ruml. Hrdinka Alenka pořád naléhala, aby jí táta před usnutím vyprávěl horory, až se vytasil s celou sbírkou folklorních hrůzostrašností. Řádí v ní nejen osvědčená dvojka Černá ruka a Černá noha, ale i vrahoun číhající před Lidlem na Černém Mostě. Zkrátka černý humor takové ráže, až z něj budete nadskakovat jako popcorn v mikrovlnce.

Kdyby to přesto nestačilo, vybafnou na vás umrlci, upíři, zombíci i krvelačné domácí spotřebiče, načež zkázu dokoná zlatý hřeb do rakve nadějí: příšerná žákajda. Vždyť svět včetně všemožných internetů je děsivé místo, kde není nouze o stvůry, nestvůry, fantomy i jiné fujtajbly, co se nám sápou po hrdle, prahnou po našem srdci a především nám chtějí polechtat bránici. Buďte si jistí, že vy ani vaše dítka nezamhouříte oči aspoň týden…

Text © Petr Nagy