Alison Weirová
(* 1951)
Po studiích na polytechnice v rodném Londýně působila jako učitelka dějepisu, nicméně po úmorném souboji se zkostnatělými osnovami se nakonec vydala na spisovatelskou dráhu. Důkazem autorčina vypravěčského přístupu jsou ohled na neakademické čtenáře i ochota pořádat exkurze na památná místa britské historie, při nichž je zájemcům zasvěcenou průvodkyní. Zaměřuje se na válku růží a raný novověk, kdy si její vlast vydobyla postavení velmoci. Hexalogii Šest tudorovských královen, ve které od roku 2016 zachycuje osudy manželek krutovládce Jindřicha VIII., Weirová záhy završí románovým portrétem Kateřiny Parrové (angl. 2021). Životní téma, k němuž sbírá podklady téměř padesát let, však už předtím pojednala v dílčích studiích (Šest žen Jindřicha VIII., Pád Anny Boleynové, Děti Anglie ad.). V českém překladu vyšla rovněž její ceněná práce Eleonora Akvitánská o noblesní intelektuálce vrcholného středověku nebo poutavé historické romány Nevinná zrádkyně, Princezna Alžběta a Královna Alžběta.