Tři mušketýři po dvaceti letech, I. díl

Kdysi jeden bez druhého nedali třetím ani ránu. A teď je politika staví proti sobě!

Machiavelistické úskoky zesnulého Richelieua byly pro Francii ještě idylické. Roku 1648 totiž pozice královny Anny coby regentky vládnoucí za nezletilého Ludvíka XIV. slábne a rozhádané zemi vládne kardinál Mazarin, kluzký jako úhoř a hrabivý jako křeček. Mušketýr d’Artagnan není sice po dvaceti letech u dvora dávno tím zbrklým mládencem, nicméně uvázl v pozici poručíka na stráži v Mazarinově předpokoji bez naděje na vzestup. Ambice ho pohánějí dál, ale i na prahu čtyřicítky v srdci dobře ví, zač je záhodno se bít. Když je okolnostmi vmanipulován do delikátního úkolu, který se mu vnitřně příčí, rozhodne se ho znovu naplnit po boku Athose, Porthose a Aramise. 

Leč dvakrát do téže Seiny nevstoupíš, a než udatný Gaskoňec pány mušketýry po četných peripetiích sežene, ukáže se, že stojí v opačných táborech. A zatímco ve Francii se k občanské válce pod vlivem příznivců Frondy vedené princem de Condé teprve schyluje, v Anglii už vypukla, král Karel I. byl sesazen a moci se ujal drsný Cromwell. Navíc na obě země dorážejí španělská vojska. Poradí si naše čtveřice i v ošemetné situaci, aniž by její souručenství utrpělo? A jakou úlohu v tom sehraje albín Mordaunt, pomstychtivec převlečený za mnicha, jehož zloba nezná hranic?

Pokračování mušketýrských dobrodružství zastihuje hrdiny ve věku, kdy je nutné šermířskou jednotu zpečetit i veřejně. Do romantické linie jejich pamětihodných skutků ve prospěch státu vstupuje vážnost situace: absolutistické pořádky hrozí zhroucením.

Filmové adaptace pokračování nejslavnější Dumasovy epopeje už tak četné nejsou, avšak září mezi nimi rozpracování té nejžádanější verze: snímek Návrat tří mušketýrů režiséra Richarda Lestera z roku 1989. Coby šermíři v nejlepších letech zde opět vystupují Michael York (d’Artagnan), Oliver Reed (Athos), Frank Finlay (Porthos), Richard Chamberlain (Aramis) a s nimi C. Thomas Howell v roli vikomta Raula. Jakkoli se zloduch Mordaunt ve scénáři filmu proměnil v zákeřnou blondýnu Justine de Winter (Kim Catrallová), trumfovým esem castingu je jindy ryzí komik Philippe Noiret v roli pletichářského lakomce Mazarina.

„Král francouzských romantiků, celoživotně zaujatý motivem pomsty, seděl na trůně doby, která ještě tak poutavě vyprávěla. Měl k tomu výmluvné zbraně a nebál se je použít.“ – La Vanguardia

„Nadhled, s jakým autor komentuje ancient régime, má stále gusto bonvivána. Jeden jeho znamenitý postřeh platný v každé době však nepřehlédněme: naši vážení nepřátelé z minula jsou budoucími spojenci, když jde o alianci dobra proti tuposti.“ – The New York Times

„Dumas z těchto dvou románů udělal tak neskutečně nadupanou akční věc, že snad ani není možné, že je napsal člověk žijící v 19. století.“ – ze čtenářských ohlasů na databazeknih.cz

„Budu s vámi mluvit jako přítel. Aramis se pilně připravuje na dráhu kněžskou, a jak ho znám, skončí někde jako biskup nebo arcibiskup. Porthos se nudí na svých třech statcích a přibývá na váze. Soudí se s biskupem, má všechno, nač si jen vzpomene, ale stále mu ještě něco schází, možná titul barona. Ale co dávné doby našeho mládí: co vykonáme, půjdeme-li každý z nás na vlastní pěst? Athosi, nezlobte se, ale nemohu vám věřit, že byste byl šťasten, že ve výchově toho mladíka vidíte smysl svého života. Možná že se bojíme si přiznat, že jsme živoucí mrtvoly. Všichni čtyři. A nemáte-li vy sám odvahu to vyslovit, pak já za sebe řeknu zcela otevřeně, že váš starý přítel d’Artagnan je mrtev. Po Louvru chodí jen jeho stín, ubohý, bezmocný stín! Athosi, mordious, poraďte mi, komu mám sloužit, a já za ním půjdu třeba až do pekel!“ – ukázka z textu