Annemarie Selinko
(1914–1986)
Vídeňská rodačka projevila zájem o studium jazyků a historie, načež absolvovala několik semestrů na tamní univerzitě. Poté se začala věnovat žurnalistice, mj. jako rakouská korespondentka francouzského týdeníku L’Intransigeant. Za druhé světové války se už jako provdaná žena zapojila do protinacistického odboje v Dánsku, odkud nakonec s manželem uprchla do Švédska. Po osvobození se do své náhradní vlasti vrátila a místem jejího posledního odpočinku se stala Kodaň. Ve třicátých až padesátých letech 20. století patřila mezi nejprodávanější německojazyčné spisovatelky, především díky románům Ich war ein häßliches Mädchen (1937; č. Šťastné děvče, 1940), Morgen wird alles besser (1941), Heute heiratet mein Mann (1943), jež se vedle mnoha překladů dočkaly i filmových verzí. Její literární závěť, historickou romanci Désirée (1951, č. poprvé 1981), inspiroval životní příběh Bernardine Eugénie Désirée Claryové (1777–1860), snoubenky Napoleona Bonaparta, která se nakonec provdala za generála Jeana-Baptista Bernadotta a pod jménem Desideria se zapsala do dějin jako švédská a norská královna. Režisér Henry Koster podle této látky natočil v roce 1954 stejnojmenný výpravný snímek, v němž titulní hrdinku ztvárnila hollywoodská herečka Jean Simmonsová a Napoleona americká filmová legenda Marlon Brando.