Autor
Clear
Alena Mornštajnová
Alice Horáčková
Bianca Bellová
Bára Dočkalová
Dalibor Vácha
Daniela Fischerová
David Jan Žák
Dominik Landsman
Eduard Bass
Eduard Petiška
Eliška Junková
Emil Hakl
Eva Papoušková
Evžen Boček
Fan Vavřincová
Franz Kafka
Helena Štáchová
Jakub Hussar
Jan H. Vitvar
Jan Nejedlý
Jana Jašová
Jaroslav Havlíček
Jaroslav Kalfař
Jaroslav Rudiš
Jitka Škápíková
Jiří Holub
Jiří Hájíček
Jiří Markovič
Jiří Pavlovský
Jiří Stránský
Jiří Šulc
Josef Bernard Prokop
Josef Landergott
Josef Čapek
Josef Škvorecký
Karel Poláček
Karel Tichý
Karin Lednická
Kateřina Tučková
Klára Teršová
Lenka Elbe
Lenka Horňáková-Civade
Lidmila Kábrtová
Luděk Navara
Magdalena Wagnerová
Marek Dvořák
Marie Domská
Markéta Hejkalová
Martin Máj
Martin Paytok
Michal Kašpárek
Michal Sýkora
Michal Viewegh
Michal Vrba
Miloš Čermák
Miroslav Náplava
Nina Špitálníková
Obonete S. Ubam
Olga Stehlíková
Ondřej Hübl
Ondřej Sekora
Ondřej Štindl
Patrik Banga
Patrik Hartl
Pavel Klusák
Pavel Kosatík
Pavel Renčín
Pavla Horáková
Petr Fejk
Petr Jarchovský
Petr Stančík
Petra Dvořáková
Petra Soukupová
Renáta Fučíková
Roman Kulich
Rudolf Krautschneider
Simona Bohatá
Stanislav Biler
Tereza Boučková
Tomáš Macek
Tomáš Němec
Veronika Hurdová
Viktorie Hanišová
Viktorín Šulc
Vilma Kadlečková
Vladimír Neff
Vojtěch Steklač
Vratislav Maňák
Václav Cílek
Václav Dvořák
Zdena Salivarová
Zdeněk Šmíd
Zuzana Hubeňáková & Dominik Landsman
Účinkující
Clear
Alexej Pyško
Aleš Procházka
Andrea Buršová
Andrea Černá
Anna Fixová
Antonie Barešová Talacková
Barbara Lukešová
Barbora Štěpánová
Dana Novák Pešková
Dana Pešková
Dana Černá
Daniel Bambas
Daniela Choděrová
David Matásek
David Novotný
Denisa Barešová
Denisa Novotná
Dita Kaplanová
Eliška Zbranková
Eva Elsnerová
Filip Kaňkovský
Filip Švarc
Gabriela Mikulková
Gabriela Míčová
Gustav Hašek
Hana Maciuchová
Hynek Čermák
Igor Bareš
Ivan Lupták
Ivan Trojan
Ivana Uhlířová
Jakub Gottwald
Jan Cina
Jan Dolanský
Jan Holík
Jan Meduna
Jan Plouhar
Jan Teplý
Jan Vlasák
Jan Vondráček
Jan Zadražil
Jana Pidrmanová
Jana Plodková
Jana Stryková
Jaromír Dulava
Jaromír Meduna
Jaromíra Mílová
Jaroslav Plesl
Jaroslav Rudiš
Jitka Ježková
Jiří Dvořák
Jiří Hromada
Jiří Lábus
Jiří Vyorálek
Johanna Tesařová
Klára Issová
Klára Sedláčková Oltová
Klára Suchá
Klára Trojanová
Kristýna Frejová
Kristýna Podzimková
Kristýna Ryška
Kryštof Hádek
Kryštof Rímský
Ladislav Cigánek
Ladislav Frej
Lenka Krobotová
Lenka Vlasáková
Libuše Švormová
Lucie Pernetová
Lucie Polišenská
Lucie Valenová
Lukas Hlavica
Magdaléna Borová
Marcel Vašinka
Marek Holý
Marie Maternová
Marie Černochová
Marie Štípková
Martha Issová
Martin Finger
Martin Myšička
Martin Pechlát
Martin Písařík
Martin Stránský
Martin Zahálka
Martina Frejová Krátká
Martina Hudečková
Martina Krátká
Matouš Ruml
Matyáš Valenta
Max Dolanský
Michal Balcar
Michal Zelenka
Milena Steinmasslová
Miloslav Mejzlík
Miloň Čepelka
Miroslav Hanuš
Miroslav Hruška
Miroslav Krobot
Miroslav Táborský
Nina Špitálníková
Oldřich Kaiser
Oldřich Vlach
Ondřej Brousek
Ondřej Novák
Otakar Brousek ml.
Patricie Solaříková Pagáčová
Patrik Banga
Pavel Batěk
Pavel Klusák
Pavel Nečas
Pavel Neškudla
Pavel Soukup
Pavla Beretová
Pavla Tomicová
Petr Fejk
Petr Jeništa
Petr Kubes
Petr Lněnička
Petr Pochop
Petr Stach
Petr Vršek
Petr Čtvrtníček
Petra Bučková
Petra Špalková
Radúz Mácha
Robert Hájek
Robert Mikluš
Saša Rašilov
Simona Postlerová
Taťjana Medvecká
Tereza Bebarová
Tereza Císařová
Tereza Dočkalová
Tereza Jarčevská
Tereza Marečková
Tereza Maxová
Tereza Vítů
Valérie Zawadská
Vanda Hybnerová
Vasil Fridrich
Veronika Freimanová
Veronika Gajerová
Veronika Khek Kubařová
Veronika Lazorčáková
Veronika Čermák Macková
Viktor Dvořák
Vilma Cibulková
Vladimír Javorský
Václav Marhold
Václav Neužil
Zdeněk Maryška
Zdeňka Žádníková Volencová
Zuzana Kajnarová
Režie
Clear
Pavel Kosatík
Česká literatura
{"id":9896700477784,"title":"České snění","handle":"ceske-sneni","description":"\u003cp\u003e\u003cb\u003e\u003cspan\u003eO čem všem český národ snil v uplynulých sto padesáti letech?\u003c\/span\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan\u003eŠestnáct esejů ze souboru \u003ci\u003eČeské snění\u003c\/i\u003e stojí na počátku rozsáhlejšího „českého cyklu“, v němž autor odkrývá historické kořeny naší současnosti. Úvahy pojednávají o kolektivních snech českého národa v 19. a 20. století, souvisejících především s hledáním naší identity a místa Čechů mezi jejich středoevropskými sousedy. Podnětné náhledy na falešné představy, touhy a iluze projevující se uvnitř české kotliny a moravských úvalů v běhu staletí se zabývají mimo jiné komplikovaným vztahem ke Slovensku, Rusku (potažmo Sovětskému svazu) či Německu, jakož i pro nás podstatnými otázkami jazykovými, náboženskými nebo historiografickými. Jako téměř vždy záleželo Pavlu Kosatíkovi na tom, aby se pohyboval napříč obory – počínaje historií a psychologií konče – a zvýšil tím pravděpodobnost, že se „mimooborový“ výsledek jeho pozorování poutavě i naléhavě protne se skutečným životem. \u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cb\u003e\u003cspan\u003eZásadní dílo oceňovaného publicisty a scenáristy se v anketě Kniha roku Lidových novin 2010 umístilo na 4. místě.\u003c\/span\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan\u003e„\u003ci\u003eKniha o tom, jací jsme a jací bychom chtěli být. Carl Gustav Jung klienty vybízel, aby si zapisovali své sny a sami je i interpretovali, protože tak dochází ke sjednocování vnitřních protikladů a tím i k duševnímu vývoji. Pokud vezmeme tento přístup za svůj, mohl by nám historik Pavel Kosatík pomoci, abychom byli lepšími lidmi, respektive lepší společností. Ve své výjimečné knize \u003c\/i\u003eČeské snění\u003ci\u003e, jak už název napovídá, posbíral hned několik snů zdejší society.“\u003c\/i\u003e \u003cb\u003e– Erik Tabery, \u003ci\u003eRespekt\u003c\/i\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003ci\u003e\u003cspan\u003e„Kniha \u003c\/span\u003e\u003c\/i\u003e\u003cspan\u003eČeské snění\u003ci\u003e je nanejvýše doporučeníhodná k pochopení toho, jaké mýty a iluze si o sobě v minulosti Češi vytvářeli, takže se ocitali v roli kolonizátorů Afriky či pánů významné části Německa. Kosatík je dokáže podat [nejen] s vnitřním vhledem, ale i s nutnou dávkou distance. Cenné na jeho knize je jistě to, jak dokáže sledovat vznik určité ideje a její postupné proměny, či naopak opakovaně se vracející konstanty, jako třeba iluze při vytváření idealizovaných obrazů Ruska.“\u003c\/i\u003e \u003cb\u003e– Jan Lukavec, \u003ci\u003ewww.czechlit.cz\u003c\/i\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003ci\u003e\u003cspan\u003e„Téma kolonií se však v českém prostředí nečekaně vynořilo po převratu v roce 1918. V době, kdy se celý svět otřásal v základech, i mnozí Češi zažívali, jaké to je, mít zničehonic pod kontrolou cizí území. Mnozí velitelé československých legií, hlavně těch sibiřských, se z této závratě marně pokoušeli vypsat ještě řadu let po návratu domů. Zdá se, že vůči imperiální šalbě nebyl na okamžik úplně imunní ani T. G. Masaryk, když se v dopise z července 1918 sebevědomě svěřoval americkému ministerstvu zahraničí, že ‚jsem, abych tak řekl, pánem Sibiře a poloviny Ruska‘. \u003c\/span\u003e\u003c\/i\u003e\u003ci\u003e\u003cspan\u003eZatímco jedni rychle získávali, kontrola druhých nad zámořskými územími se hroutila. Jakmile vešlo ve známost, že mezi sankcemi uplatněnými vůči poraženým ústředním mocnostem bude také odebrání jejich kolonií, nejeden latentní imperialista na české straně zbystřil. Koneckonců jenom v Africe šlo o tři miliony kilometrů čtverečních, které momentálně neměly pána.“ \u003c\/span\u003e\u003c\/i\u003e\u003cb\u003e\u003cspan\u003e– ukázka z textu\u003c\/span\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003c!----\u003e","published_at":"2024-08-19T17:08:54+02:00","created_at":"2024-08-03T15:41:17+02:00","vendor":"OneHotBook","type":"Audiobook","tags":["Autor_Pavel Kosatík","Interpret_Petr Lněnička","Režie_Natália Deáková","Žánr_Biografie a publicistika","Žánr_Česká literatura"],"price":0,"price_min":0,"price_max":0,"available":false,"price_varies":false,"compare_at_price":null,"compare_at_price_min":0,"compare_at_price_max":0,"compare_at_price_varies":false,"variants":[{"id":49658919813464,"title":"Download","option1":"Download","option2":null,"option3":null,"sku":"","requires_shipping":true,"taxable":true,"featured_image":null,"available":false,"name":"České snění - Download","public_title":"Download","options":["Download"],"price":0,"weight":0,"compare_at_price":null,"inventory_management":"shopify","barcode":"","requires_selling_plan":false,"selling_plan_allocations":[]}],"images":["\/\/onehotbook.cz\/cdn\/shop\/files\/pracovni_obalka_2_book_thumb_e80f99cb-e354-458f-984e-5fb298c8fd7d.jpg?v=1722692440"],"featured_image":"\/\/onehotbook.cz\/cdn\/shop\/files\/pracovni_obalka_2_book_thumb_e80f99cb-e354-458f-984e-5fb298c8fd7d.jpg?v=1722692440","options":["Styl"],"media":[{"alt":null,"id":49489567220056,"position":1,"preview_image":{"aspect_ratio":1.111,"height":198,"width":220,"src":"\/\/onehotbook.cz\/cdn\/shop\/files\/pracovni_obalka_2_book_thumb_e80f99cb-e354-458f-984e-5fb298c8fd7d.jpg?v=1722692440"},"aspect_ratio":1.111,"height":198,"media_type":"image","src":"\/\/onehotbook.cz\/cdn\/shop\/files\/pracovni_obalka_2_book_thumb_e80f99cb-e354-458f-984e-5fb298c8fd7d.jpg?v=1722692440","width":220}],"requires_selling_plan":false,"selling_plan_groups":[],"content":"\u003cp\u003e\u003cb\u003e\u003cspan\u003eO čem všem český národ snil v uplynulých sto padesáti letech?\u003c\/span\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan\u003eŠestnáct esejů ze souboru \u003ci\u003eČeské snění\u003c\/i\u003e stojí na počátku rozsáhlejšího „českého cyklu“, v němž autor odkrývá historické kořeny naší současnosti. Úvahy pojednávají o kolektivních snech českého národa v 19. a 20. století, souvisejících především s hledáním naší identity a místa Čechů mezi jejich středoevropskými sousedy. Podnětné náhledy na falešné představy, touhy a iluze projevující se uvnitř české kotliny a moravských úvalů v běhu staletí se zabývají mimo jiné komplikovaným vztahem ke Slovensku, Rusku (potažmo Sovětskému svazu) či Německu, jakož i pro nás podstatnými otázkami jazykovými, náboženskými nebo historiografickými. Jako téměř vždy záleželo Pavlu Kosatíkovi na tom, aby se pohyboval napříč obory – počínaje historií a psychologií konče – a zvýšil tím pravděpodobnost, že se „mimooborový“ výsledek jeho pozorování poutavě i naléhavě protne se skutečným životem. \u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cb\u003e\u003cspan\u003eZásadní dílo oceňovaného publicisty a scenáristy se v anketě Kniha roku Lidových novin 2010 umístilo na 4. místě.\u003c\/span\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan\u003e„\u003ci\u003eKniha o tom, jací jsme a jací bychom chtěli být. Carl Gustav Jung klienty vybízel, aby si zapisovali své sny a sami je i interpretovali, protože tak dochází ke sjednocování vnitřních protikladů a tím i k duševnímu vývoji. Pokud vezmeme tento přístup za svůj, mohl by nám historik Pavel Kosatík pomoci, abychom byli lepšími lidmi, respektive lepší společností. Ve své výjimečné knize \u003c\/i\u003eČeské snění\u003ci\u003e, jak už název napovídá, posbíral hned několik snů zdejší society.“\u003c\/i\u003e \u003cb\u003e– Erik Tabery, \u003ci\u003eRespekt\u003c\/i\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003ci\u003e\u003cspan\u003e„Kniha \u003c\/span\u003e\u003c\/i\u003e\u003cspan\u003eČeské snění\u003ci\u003e je nanejvýše doporučeníhodná k pochopení toho, jaké mýty a iluze si o sobě v minulosti Češi vytvářeli, takže se ocitali v roli kolonizátorů Afriky či pánů významné části Německa. Kosatík je dokáže podat [nejen] s vnitřním vhledem, ale i s nutnou dávkou distance. Cenné na jeho knize je jistě to, jak dokáže sledovat vznik určité ideje a její postupné proměny, či naopak opakovaně se vracející konstanty, jako třeba iluze při vytváření idealizovaných obrazů Ruska.“\u003c\/i\u003e \u003cb\u003e– Jan Lukavec, \u003ci\u003ewww.czechlit.cz\u003c\/i\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003ci\u003e\u003cspan\u003e„Téma kolonií se však v českém prostředí nečekaně vynořilo po převratu v roce 1918. V době, kdy se celý svět otřásal v základech, i mnozí Češi zažívali, jaké to je, mít zničehonic pod kontrolou cizí území. Mnozí velitelé československých legií, hlavně těch sibiřských, se z této závratě marně pokoušeli vypsat ještě řadu let po návratu domů. Zdá se, že vůči imperiální šalbě nebyl na okamžik úplně imunní ani T. G. Masaryk, když se v dopise z července 1918 sebevědomě svěřoval americkému ministerstvu zahraničí, že ‚jsem, abych tak řekl, pánem Sibiře a poloviny Ruska‘. \u003c\/span\u003e\u003c\/i\u003e\u003ci\u003e\u003cspan\u003eZatímco jedni rychle získávali, kontrola druhých nad zámořskými územími se hroutila. Jakmile vešlo ve známost, že mezi sankcemi uplatněnými vůči poraženým ústředním mocnostem bude také odebrání jejich kolonií, nejeden latentní imperialista na české straně zbystřil. Koneckonců jenom v Africe šlo o tři miliony kilometrů čtverečních, které momentálně neměly pána.“ \u003c\/span\u003e\u003c\/i\u003e\u003cb\u003e\u003cspan\u003e– ukázka z textu\u003c\/span\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003c!----\u003e"}
Mohlo by se vám líbit:
České snění
Připravujeme
O čem všem český národ snil v uplynulých sto padesáti letech? Šestnáct esejů ze souboru České snění stojí na počátku...
{"id":7463926792386,"title":"Slovenské století","handle":"slovenske-stoleti","description":"\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eJak prožil 20. století národ nám ze všech nejbližší?\u003c\/strong\u003e \u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eS rokem 2022 se pojí jedno trochu smutné výročí – 30 let uplynuvších od zániku společného státu Čechů a Slováků. O důvod víc, abychom se pokusili našim sousedům lépe porozumět a připomněli si, jakými cestami se ubíraly moderní dějiny obou našich národů. Ideálního průvodce představuje v tomto ohledu kniha \u003cem\u003eSlovenské století\u003c\/em\u003e, v níž Pavel Kosatík srozumitelně, čtivě, a přitom zasvěceně líčí vývoj slovenské společnosti v letech 1918–1998. Přestože Slováci začínali z mnohem horší startovní pozice než Češi, na konci 20. století jsme jim už mohli leccos závidět. Klíčem k jejich historii se pro autora stala řada výrazných osobností, v jejichž osudech se odráží proměna slovenské společnosti i česko-slovenských vztahů, počínaje upozaďovaným Štefánikem a svrženým Mečiarem konče.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eAutor mnoha originálních exkurzů do české historie, oceněný mj. prezidentskou medailí Za zásluhy I. stupně v oblasti kultury, tentokrát v roli průvodce dějinami Slovenska. \u003c\/strong\u003e \u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cem\u003e„Čte se jako detektivka, můžeme ji ale chápat i jako učebnici praktické politiky. Devětapadesátiletý historik Pavel Kosatík je podepsán pod několika desítkami kritikou i čtenáři vlídně přijatých knih. Právě vydané \u003c\/em\u003eSlovenské století\u003cem\u003e patří k těm nejpodstatnějším.“\u003c\/em\u003e – \u003cstrong\u003eAleš Palán, \u003cem\u003eAktuálně.cz\u003c\/em\u003e\u003c\/strong\u003e \u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cem\u003e„Kniha Pavla Kosatíka o moderních dějinách Slovenska je bravurně napsaná, nelítostná k Čechům a vstřícná i nemilosrdná ke Slovákům.“\u003c\/em\u003e – \u003cstrong\u003eMartin M. Šimečka, \u003cem\u003eDeník N\u003c\/em\u003e\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e„\u003cem\u003eMyslím si, že nebýt první ČSR, možná by se Slovákům po roce 1918 v pokračujícím společném státě s Maďary dál obtížně hájila jejich existence. Možná by tlak na ně (už před rokem 1918 silný) dál vzrostl. Myslím si, že pokud by velké Uhry zůstaly zachovány v nějaké podobě, nemaďarské národy by před sto lety nedostaly prostor, jaký si Slováci vytvořili v první čs. republice. A ačkoliv i Češi udělali ve dvacátém století ve vztahu ke Slovákům spoustu chyb, dokázali jim alespoň nezabránit v jejich prudkém, ve výsledku šťastném rozvoji. Nejde mi o něčí dávné zásluhy, dnes navíc asi nepodstatné. Ale fascinuje mě, tím spíš, že jsem Čech, jak Slováci dokázali svého dvacátého století využít, jak obrovský kus cesty v něm urazili. Řekl bych, že to vyniká právě ve srovnání s námi Čechy, kteří jsme jim byli celou dobu nejblíž.“ - \u003c\/em\u003e\u003cstrong\u003ez\u003c\/strong\u003e\u003cstrong\u003e autorovy předmluvy\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e \u003c\/p\u003e","published_at":"2022-09-04T21:11:56+02:00","created_at":"2022-07-22T18:27:28+02:00","vendor":"OneHotBook","type":"Audiobook","tags":["Autor_Pavel Kosatík","Interpret_Petr Lněnička","Režie_Natália Deáková","Žánr_Biografie a publicistika","Žánr_Historie","Žánr_Česká literatura"],"price":46500,"price_min":46500,"price_max":54800,"available":true,"price_varies":true,"compare_at_price":54900,"compare_at_price_min":54900,"compare_at_price_max":54900,"compare_at_price_varies":false,"variants":[{"id":42436983783618,"title":"Download","option1":"Download","option2":null,"option3":null,"sku":"","requires_shipping":false,"taxable":true,"featured_image":null,"available":true,"name":"Slovenské století - Download","public_title":"Download","options":["Download"],"price":54800,"weight":0,"compare_at_price":null,"inventory_management":null,"barcode":"","requires_selling_plan":false,"selling_plan_allocations":[]},{"id":46703839904088,"title":"Audiokarta","option1":"Audiokarta","option2":null,"option3":null,"sku":"","requires_shipping":true,"taxable":true,"featured_image":null,"available":true,"name":"Slovenské století - Audiokarta","public_title":"Audiokarta","options":["Audiokarta"],"price":46500,"weight":0,"compare_at_price":54900,"inventory_management":"shopify","barcode":"","requires_selling_plan":false,"selling_plan_allocations":[]}],"images":["\/\/onehotbook.cz\/cdn\/shop\/products\/Slovenske_stoleti-web-B.jpg?v=1674463417"],"featured_image":"\/\/onehotbook.cz\/cdn\/shop\/products\/Slovenske_stoleti-web-B.jpg?v=1674463417","options":["Styl"],"media":[{"alt":null,"id":28582201065666,"position":1,"preview_image":{"aspect_ratio":1.111,"height":450,"width":500,"src":"\/\/onehotbook.cz\/cdn\/shop\/products\/Slovenske_stoleti-web-B.jpg?v=1674463417"},"aspect_ratio":1.111,"height":450,"media_type":"image","src":"\/\/onehotbook.cz\/cdn\/shop\/products\/Slovenske_stoleti-web-B.jpg?v=1674463417","width":500}],"requires_selling_plan":false,"selling_plan_groups":[],"content":"\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eJak prožil 20. století národ nám ze všech nejbližší?\u003c\/strong\u003e \u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eS rokem 2022 se pojí jedno trochu smutné výročí – 30 let uplynuvších od zániku společného státu Čechů a Slováků. O důvod víc, abychom se pokusili našim sousedům lépe porozumět a připomněli si, jakými cestami se ubíraly moderní dějiny obou našich národů. Ideálního průvodce představuje v tomto ohledu kniha \u003cem\u003eSlovenské století\u003c\/em\u003e, v níž Pavel Kosatík srozumitelně, čtivě, a přitom zasvěceně líčí vývoj slovenské společnosti v letech 1918–1998. Přestože Slováci začínali z mnohem horší startovní pozice než Češi, na konci 20. století jsme jim už mohli leccos závidět. Klíčem k jejich historii se pro autora stala řada výrazných osobností, v jejichž osudech se odráží proměna slovenské společnosti i česko-slovenských vztahů, počínaje upozaďovaným Štefánikem a svrženým Mečiarem konče.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eAutor mnoha originálních exkurzů do české historie, oceněný mj. prezidentskou medailí Za zásluhy I. stupně v oblasti kultury, tentokrát v roli průvodce dějinami Slovenska. \u003c\/strong\u003e \u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cem\u003e„Čte se jako detektivka, můžeme ji ale chápat i jako učebnici praktické politiky. Devětapadesátiletý historik Pavel Kosatík je podepsán pod několika desítkami kritikou i čtenáři vlídně přijatých knih. Právě vydané \u003c\/em\u003eSlovenské století\u003cem\u003e patří k těm nejpodstatnějším.“\u003c\/em\u003e – \u003cstrong\u003eAleš Palán, \u003cem\u003eAktuálně.cz\u003c\/em\u003e\u003c\/strong\u003e \u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cem\u003e„Kniha Pavla Kosatíka o moderních dějinách Slovenska je bravurně napsaná, nelítostná k Čechům a vstřícná i nemilosrdná ke Slovákům.“\u003c\/em\u003e – \u003cstrong\u003eMartin M. Šimečka, \u003cem\u003eDeník N\u003c\/em\u003e\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e„\u003cem\u003eMyslím si, že nebýt první ČSR, možná by se Slovákům po roce 1918 v pokračujícím společném státě s Maďary dál obtížně hájila jejich existence. Možná by tlak na ně (už před rokem 1918 silný) dál vzrostl. Myslím si, že pokud by velké Uhry zůstaly zachovány v nějaké podobě, nemaďarské národy by před sto lety nedostaly prostor, jaký si Slováci vytvořili v první čs. republice. A ačkoliv i Češi udělali ve dvacátém století ve vztahu ke Slovákům spoustu chyb, dokázali jim alespoň nezabránit v jejich prudkém, ve výsledku šťastném rozvoji. Nejde mi o něčí dávné zásluhy, dnes navíc asi nepodstatné. Ale fascinuje mě, tím spíš, že jsem Čech, jak Slováci dokázali svého dvacátého století využít, jak obrovský kus cesty v něm urazili. Řekl bych, že to vyniká právě ve srovnání s námi Čechy, kteří jsme jim byli celou dobu nejblíž.“ - \u003c\/em\u003e\u003cstrong\u003ez\u003c\/strong\u003e\u003cstrong\u003e autorovy předmluvy\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e \u003c\/p\u003e"}
Mohlo by se vám líbit:
Slovenské století
548,00 Kč
Jak prožil 20. století národ nám ze všech nejbližší? S rokem 2022 se pojí jedno trochu smutné výročí – 30 let...