Franz Kafka
(1883–1924)
Nejznámější představitel pražské německé literatury se narodil v Praze do rodiny zámožného židovského obchodníka. Po absolvování gymnázia vystudoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě a v letech 1907–1922 vykonával svědomitě práci úředníka v úrazové pojišťovně. Své hlavní poslání nicméně spatřoval v psaní. K vlastním textům – vyznačujícím se specifickým propojením existencialismu a groteskna – byl však neobyčejně kritický a jen hrstku z nich (např. slavnou povídku Proměna) se uvolil vydat ještě za svého života. Ten předčasně ukončila tuberkulóza, která mu byla diagnostikována už v roce 1917. Většina děl, jež později Kafkovi vynesla světový věhlas – včetně nedokončených románů Proces a Zámek –, vyšla tedy až po jeho smrti. Stěžejní roli v tom sehrál jeho nejbližší přítel Max Brod, když nerespektoval Kafkovo přání rukopisy zničit. Dnes je tento autor globálním fenoménem, výraz „kafkovský“ se stal neodmyslitelnou součástí naší slovní zásoby a jeho texty – nejen prózy, ale též deníky a dopisy – inspirovaly mnoho významných literárních, filmových, divadelních, hudebních i výtvarných děl.