Vzduch

Před minulostí neutečete. Ani v jedenácti tisících metrech nad zemí. 

Úspěšný dětský psycholog Aaron Umber se nachází na osudové životní křižovatce. Místo oslavy čtyřicátin na prosluněné pláži v Sydney sedí v letadle se svým dospívajícím synem Emmetem, který s ním komunikuje převážně skrz hradbu sluchátek a otrávených pohledů. Cestují přes půl zeměkoule do Irska za ženou, která je vůbec nečeká, aby se zúčastnili pohřbu, jenž má navždy uzavřít jednu temnou rodinnou kapitolu. Aaron si však na palubu nese zavazadlo, které neprojde žádným letištním rentgenem. Pronásledují ho vzpomínky na zlo, které na něm bylo spácháno, když mu bylo přesně tolik, kolik je nyní Emmetovi. S každým zdolaným kilometrem roste jeho paranoia a strach z toho, že coby otec selže. Stísněný prostor letadla funguje jako tlakový hrnec emocí a Aaronovi brzy dojde, že tato dvacetihodinová cesta nad oblaky je může buď navždy spojit, anebo definitivně rozdělit. 

Mistrovský vypravěč a autor globálního fenoménu Chlapec v pruhovaném pyžamu přináší strhující finále své ambiciózní a oceňované tetralogie Živly – hluboce lidský, syrový a emocionálně napínavý román o vině, křehkém otcovství a tiché naději na vykoupení. Je to kniha, která vám sevře srdce a vezme dech – abyste se na poslední stránce mohli konečně zhluboka nadechnout.

Vychází v koedici s Nakladatelstvím Slovart.

„Potřebuji vylít své pocity než kniha, kterou jsem pustil z rukou, dopadne na postel. Vzduch je ohromujícím závěrem brilantní tetralogie Živly... Prostě si vezměte první díl série a připoutejte se na cestu.“ – ze čtenářských ohlasů na Goodreads.com 

„Vzduch odvádí skvělou práci při sjednocování kvarteta, ukazuje nám traumata, která se odrážejí napříč lidmi a místy, a umožňuje nám seznámit se s osudem ostatních postav, přičemž alespoň jedna z nich se začíná konfrontovat se svou minulostí.“ – BookShelfDiscovery 

„Tento román je důkazem silného vypravěčského talentu Johna Boynea. I přes pouhých pár stran toho nabízí opravdu hodně.“ – Irish Examiner 

„Všechno do sebe zapadlo. Kruh se uzavřel. Krátké knihy v sérii, ale silné.“ – ze čtenářských ohlasů na Databazeknih.cz 

„Dnes večer jsi jí nic neřekl, že ne?“ zeptal jsem se a on zavrtěl hlavou.

„Proboha, to ne. Rozhodně to nebyla ta pravá chvíle.“ „Vypadalo to, že se spolu dobře bavíte.“

„Jak jenom je to na pohřební hostině možné,“ pokrčil rameny. „Ale jsem rád, že jsme tady. A jsem rád, žes mi řekl to, cos mi řekl. Hodně to vysvětluje. Chci říct, ještě toho hodně musím pochopit, o tom všem, o ní, o vás obou, ale –“ „Je tu ještě něco,“ přerušil jsem ho.

„Cože? O mámě?“

„Ne,“ zavrtěl jsem hlavou. „O mně.“ Koneckonců jsme došli tak daleko. Pokud se někdy naskytl vhodný okamžik vynést na povrch veškerá tajemství, která naše životy poznamenala tolika traumaty, bylo to právě teď.

– ukázka z knihy