Jaroslav Havlíček

Jaroslav Havlíček

(1896–1943)

Přední představitel české psychologické prózy 30. a 40. let se narodil v podkrkonošské Jilemnici, která posloužila za kulisu mnoha jeho příběhům. Nakonec odmaturoval na jičínské reálce (1913) a na přání rodičů začal studovat obchodní vědy na České vysoké škole technické v Praze. Roku 1915 byl odveden a po absolvování důstojnického kurzu v Kadani se zúčastnil bojů na ruské a italské frontě. V březnu 1919 nastoupil do Živnostenské banky v Praze a zároveň pokračoval ve studiích, ale školu už nedokončil. Po delší známosti se v roce 1921 oženil a o rok později se mu narodil syn Zbyněk, pozdější uznávaný surrealistický básník. Literatuře se soustavně věnoval od poloviny 20. let: zprvu psal poezii, nicméně záhy se přiklonil k próze a začal časopisecky publikovat povídky, jež s oblibou sdružoval do tematických či motivických cyklů. První verze Petrolejových lamp ještě pod názvem Vyprahlé touhy coby úvodní díl plánované trilogie – vyšla v roce 1935 (přepracovaná verze tzv. poslední ruky až roku 1944). Do širšího povědomí čtenářů však autor pronikl až románem Neviditelný (1937), originálně pojednávajícím téma zločinu a odplaty. Poetický obraz dospívání v maloměstském prostředí podává román Helimadoe (1940), který se stejně jako oba předešlé tituly dočkal úspěšné filmové verze. Značná část Havlíčkova literárního díla vyšla knižně teprve po jeho smrti.

Foto © Zdenko Feyfar – Krkonošské muzeum Jilemnice


  • Síť Seznam
Zavražděný sen a jiné povídky
299,00 Kč 254,00 Kč
„Zastavila se, v očích hrozný úlek. Nepromluvila a já také nic neříkal.“ Jeden z našich předních autorů psychologické prózy osvědčil mistrovský talent nejen...