Leon Uris
(1924–2003)
Syn polskožidovského přistěhovalce a Američanky z přístavu Baltimore, který určil jeho mladické směřování, se za války plavil jako radista námořní pěchoty do Tichomoří do bitvy o Guadalcanal. Podobně jako jeho další souvěrci se za dob konjunktury snažil připomenout frontová traumata své generace (Bitevní pokřik, 1953), avšak s obrazem odhodlaného hrdinství neuspěl zdaleka tolik jako kolegové Mailer, Styron, Heller, Wouk či Shaw. Kultivoval tedy své psaní povídkami a reportážemi pro vlivné magazíny, což přineslo ovoce. Napětí mezi nově založeným Státem Izrael a arabským územím Palestiny motivovalo jeho protikoloniální epopej Exodus (1956, č. poprvé 1991), jejíž reálie podložil ohromující badatelskou přípravou. Dílo v žebříčku zámořských bestsellerů stále figuruje hned za dominantní romancí Jih proti Severu Margaret Mitchellové a bylo i úspěšně zfilmováno (1960) s Paulem Newmanem v roli Ariho. Další neuralgické body krutého 20. století, které si potrpělo na opony a dělicí čáry, zachytily Urisovy prózy Milá č. 18 (1961, č. 2001) o vzdoru varšavského ghetta, Armageddon (1963) o berlínské zdi, špionážní Topaz (1967) z let kubánské raketové krize nebo kroniky Trinity (1976) a Vykoupení (1995, č. 2002) z rozděleného Irska.