
Michio Kaku
(*1947)
je nejrespektovanějším astrofyzikem současnosti. Narodil se japonským přistěhovalcům v kalifornském San José, už v druhé třídě překvapoval učitelku základními kosmologickými otázkami a jako šestnáctiletý si v garáži sestrojil vlastní betatron. S vyznamenáním absolvoval Harvard (1968) i Berkeley (1972). Od roku 1977 přednáší teoretickou fyziku na New York University. V rámci hledání prvotního principu vesmíru formuloval s přispěním kolegy Keidžiho Kikkawy strunovou teorii pole (1974). Své vize a myšlenkové experimenty, podložené prvotřídní erudicí a nakažlivým optimismem, přiblížil tento nadaný popularizátor oboru nejednou i českým zájemcům. Zatímco v bestsellerech Paralelní světy (č. 2007) a Hyperprostor (2008) objasňuje na základě teorie superstrun problematiku vyšších dimenzí a představu multiverza, ve Fyzice nemožného (2010), Fyzice budoucnosti (2013), Budoucnosti mysli (2015) a Budoucnosti lidstva (2019, audioverze 2020) promýšlí nové rámce schopností rodu Homo sapiens. V roce 2021 získal Cenu sira Arthura C. Clarka za celoživotní přínos vědě a literatuře.