Pavel Kosatík
(* 1962)
Známý spisovatel, scenárista a publicista vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Své první zaměstnání získal v agentuře DILIA, kde se věnoval autorskému právu. Později pracoval v nakladatelství Čs. spisovatel a v redakcích MF Dnes, Reflexu, Hospodářských novin a Ikarie. Od roku 1996 je na volné noze. Na spisovatelskou dráhu nastoupil jako autor sci-fi, dnes věnuje převážně literatuře faktu a scénářům (jak komiksovým, tak televizním a filmovým). Mezi jeho nejúspěšnější tituly patří monografie o Olze Havlové, Janu Masarykovi, Pavlu Kohoutovi, Ferdinandu Peroutkovi či Pavlu Tigridovi, knižní rozhovor s Helenou Třeštíkovou Sběrná kniha nebo publikace České snění, České okamžiky, Jiný T. G. M. a Slovenské století. Velkému ohlasu se i díky jeho autorskému vkladu těšil televizní seriál České století nebo film Hovory s TGM. Jeho psaní mu vyneslo řadu ocenění, včetně Ceny Toma Stopparda a novinářské Ceny Ferdinanda Peroutky. V říjnu 2024 převzal z rukou prezidenta Petra Pavla medaili Za zásluhy I. stupně v oblasti kultury. Více na autorově webu kosatik.eu.
Foto: Robert Tichý, Marianne
{"id":9896700477784,"title":"České snění","handle":"ceske-sneni","description":"\u003cp\u003e\u003cb\u003e\u003cspan\u003eO čem všem český národ snil v uplynulých sto padesáti letech?\u003c\/span\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan\u003eŠestnáct esejů ze souboru \u003ci\u003eČeské snění\u003c\/i\u003e stojí na počátku rozsáhlejšího „českého cyklu“, v němž autor odkrývá historické kořeny naší současnosti. Úvahy pojednávají o kolektivních snech českého národa v 19. a 20. století, souvisejících především s hledáním naší identity a místa Čechů mezi jejich středoevropskými sousedy. Podnětné náhledy na falešné představy, touhy a iluze projevující se uvnitř české kotliny a moravských úvalů v běhu staletí se zabývají mimo jiné komplikovaným vztahem ke Slovensku, Rusku (potažmo Sovětskému svazu) či Německu, jakož i pro nás podstatnými otázkami jazykovými, náboženskými nebo historiografickými. Jako téměř vždy záleželo Pavlu Kosatíkovi na tom, aby se pohyboval napříč obory – počínaje historií a psychologií konče – a zvýšil tím pravděpodobnost, že se „mimooborový“ výsledek jeho pozorování poutavě i naléhavě protne se skutečným životem. \u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cb\u003e\u003cspan\u003eZásadní dílo oceňovaného publicisty a scenáristy se v anketě Kniha roku Lidových novin 2010 umístilo na 4. místě.\u003c\/span\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan\u003e„\u003ci\u003eKniha o tom, jací jsme a jací bychom chtěli být. Carl Gustav Jung klienty vybízel, aby si zapisovali své sny a sami je i interpretovali, protože tak dochází ke sjednocování vnitřních protikladů a tím i k duševnímu vývoji. Pokud vezmeme tento přístup za svůj, mohl by nám historik Pavel Kosatík pomoci, abychom byli lepšími lidmi, respektive lepší společností. Ve své výjimečné knize \u003c\/i\u003eČeské snění\u003ci\u003e, jak už název napovídá, posbíral hned několik snů zdejší society.“\u003c\/i\u003e \u003cb\u003e– Erik Tabery, \u003ci\u003eRespekt\u003c\/i\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003ci\u003e\u003cspan\u003e„Kniha \u003c\/span\u003e\u003c\/i\u003e\u003cspan\u003eČeské snění\u003ci\u003e je nanejvýše doporučeníhodná k pochopení toho, jaké mýty a iluze si o sobě v minulosti Češi vytvářeli, takže se ocitali v roli kolonizátorů Afriky či pánů významné části Německa. Kosatík je dokáže podat [nejen] s vnitřním vhledem, ale i s nutnou dávkou distance. Cenné na jeho knize je jistě to, jak dokáže sledovat vznik určité ideje a její postupné proměny, či naopak opakovaně se vracející konstanty, jako třeba iluze při vytváření idealizovaných obrazů Ruska.“\u003c\/i\u003e \u003cb\u003e– Jan Lukavec, \u003ci\u003ewww.czechlit.cz\u003c\/i\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003ci\u003e\u003cspan\u003e„Téma kolonií se však v českém prostředí nečekaně vynořilo po převratu v roce 1918. V době, kdy se celý svět otřásal v základech, i mnozí Češi zažívali, jaké to je, mít zničehonic pod kontrolou cizí území. Mnozí velitelé československých legií, hlavně těch sibiřských, se z této závratě marně pokoušeli vypsat ještě řadu let po návratu domů. Zdá se, že vůči imperiální šalbě nebyl na okamžik úplně imunní ani T. G. Masaryk, když se v dopise z července 1918 sebevědomě svěřoval americkému ministerstvu zahraničí, že ‚jsem, abych tak řekl, pánem Sibiře a poloviny Ruska‘. \u003c\/span\u003e\u003c\/i\u003e\u003ci\u003e\u003cspan\u003eZatímco jedni rychle získávali, kontrola druhých nad zámořskými územími se hroutila. Jakmile vešlo ve známost, že mezi sankcemi uplatněnými vůči poraženým ústředním mocnostem bude také odebrání jejich kolonií, nejeden latentní imperialista na české straně zbystřil. Koneckonců jenom v Africe šlo o tři miliony kilometrů čtverečních, které momentálně neměly pána.“ \u003c\/span\u003e\u003c\/i\u003e\u003cb\u003e\u003cspan\u003e– ukázka z textu\u003c\/span\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003c!----\u003e","published_at":"2024-08-19T17:08:54+02:00","created_at":"2024-08-03T15:41:17+02:00","vendor":"OneHotBook","type":"Audiobook","tags":["Autor_Pavel Kosatík","Interpret_Petr Lněnička","Režie_Natália Deáková","Žánr_Biografie a publicistika","Žánr_Česká literatura"],"price":0,"price_min":0,"price_max":0,"available":false,"price_varies":false,"compare_at_price":null,"compare_at_price_min":0,"compare_at_price_max":0,"compare_at_price_varies":false,"variants":[{"id":49658919813464,"title":"Download","option1":"Download","option2":null,"option3":null,"sku":"","requires_shipping":true,"taxable":true,"featured_image":null,"available":false,"name":"České snění - Download","public_title":"Download","options":["Download"],"price":0,"weight":0,"compare_at_price":null,"inventory_management":"shopify","barcode":"","requires_selling_plan":false,"selling_plan_allocations":[]}],"images":["\/\/onehotbook.cz\/cdn\/shop\/files\/pracovni_obalka_2_book_thumb_e80f99cb-e354-458f-984e-5fb298c8fd7d.jpg?v=1722692440"],"featured_image":"\/\/onehotbook.cz\/cdn\/shop\/files\/pracovni_obalka_2_book_thumb_e80f99cb-e354-458f-984e-5fb298c8fd7d.jpg?v=1722692440","options":["Styl"],"media":[{"alt":null,"id":49489567220056,"position":1,"preview_image":{"aspect_ratio":1.111,"height":198,"width":220,"src":"\/\/onehotbook.cz\/cdn\/shop\/files\/pracovni_obalka_2_book_thumb_e80f99cb-e354-458f-984e-5fb298c8fd7d.jpg?v=1722692440"},"aspect_ratio":1.111,"height":198,"media_type":"image","src":"\/\/onehotbook.cz\/cdn\/shop\/files\/pracovni_obalka_2_book_thumb_e80f99cb-e354-458f-984e-5fb298c8fd7d.jpg?v=1722692440","width":220}],"requires_selling_plan":false,"selling_plan_groups":[],"content":"\u003cp\u003e\u003cb\u003e\u003cspan\u003eO čem všem český národ snil v uplynulých sto padesáti letech?\u003c\/span\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan\u003eŠestnáct esejů ze souboru \u003ci\u003eČeské snění\u003c\/i\u003e stojí na počátku rozsáhlejšího „českého cyklu“, v němž autor odkrývá historické kořeny naší současnosti. Úvahy pojednávají o kolektivních snech českého národa v 19. a 20. století, souvisejících především s hledáním naší identity a místa Čechů mezi jejich středoevropskými sousedy. Podnětné náhledy na falešné představy, touhy a iluze projevující se uvnitř české kotliny a moravských úvalů v běhu staletí se zabývají mimo jiné komplikovaným vztahem ke Slovensku, Rusku (potažmo Sovětskému svazu) či Německu, jakož i pro nás podstatnými otázkami jazykovými, náboženskými nebo historiografickými. Jako téměř vždy záleželo Pavlu Kosatíkovi na tom, aby se pohyboval napříč obory – počínaje historií a psychologií konče – a zvýšil tím pravděpodobnost, že se „mimooborový“ výsledek jeho pozorování poutavě i naléhavě protne se skutečným životem. \u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cb\u003e\u003cspan\u003eZásadní dílo oceňovaného publicisty a scenáristy se v anketě Kniha roku Lidových novin 2010 umístilo na 4. místě.\u003c\/span\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan\u003e„\u003ci\u003eKniha o tom, jací jsme a jací bychom chtěli být. Carl Gustav Jung klienty vybízel, aby si zapisovali své sny a sami je i interpretovali, protože tak dochází ke sjednocování vnitřních protikladů a tím i k duševnímu vývoji. Pokud vezmeme tento přístup za svůj, mohl by nám historik Pavel Kosatík pomoci, abychom byli lepšími lidmi, respektive lepší společností. Ve své výjimečné knize \u003c\/i\u003eČeské snění\u003ci\u003e, jak už název napovídá, posbíral hned několik snů zdejší society.“\u003c\/i\u003e \u003cb\u003e– Erik Tabery, \u003ci\u003eRespekt\u003c\/i\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003ci\u003e\u003cspan\u003e„Kniha \u003c\/span\u003e\u003c\/i\u003e\u003cspan\u003eČeské snění\u003ci\u003e je nanejvýše doporučeníhodná k pochopení toho, jaké mýty a iluze si o sobě v minulosti Češi vytvářeli, takže se ocitali v roli kolonizátorů Afriky či pánů významné části Německa. Kosatík je dokáže podat [nejen] s vnitřním vhledem, ale i s nutnou dávkou distance. Cenné na jeho knize je jistě to, jak dokáže sledovat vznik určité ideje a její postupné proměny, či naopak opakovaně se vracející konstanty, jako třeba iluze při vytváření idealizovaných obrazů Ruska.“\u003c\/i\u003e \u003cb\u003e– Jan Lukavec, \u003ci\u003ewww.czechlit.cz\u003c\/i\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003ci\u003e\u003cspan\u003e„Téma kolonií se však v českém prostředí nečekaně vynořilo po převratu v roce 1918. V době, kdy se celý svět otřásal v základech, i mnozí Češi zažívali, jaké to je, mít zničehonic pod kontrolou cizí území. Mnozí velitelé československých legií, hlavně těch sibiřských, se z této závratě marně pokoušeli vypsat ještě řadu let po návratu domů. Zdá se, že vůči imperiální šalbě nebyl na okamžik úplně imunní ani T. G. Masaryk, když se v dopise z července 1918 sebevědomě svěřoval americkému ministerstvu zahraničí, že ‚jsem, abych tak řekl, pánem Sibiře a poloviny Ruska‘. \u003c\/span\u003e\u003c\/i\u003e\u003ci\u003e\u003cspan\u003eZatímco jedni rychle získávali, kontrola druhých nad zámořskými územími se hroutila. Jakmile vešlo ve známost, že mezi sankcemi uplatněnými vůči poraženým ústředním mocnostem bude také odebrání jejich kolonií, nejeden latentní imperialista na české straně zbystřil. Koneckonců jenom v Africe šlo o tři miliony kilometrů čtverečních, které momentálně neměly pána.“ \u003c\/span\u003e\u003c\/i\u003e\u003cb\u003e\u003cspan\u003e– ukázka z textu\u003c\/span\u003e\u003c\/b\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003c!----\u003e"}
Mohlo by se vám líbit:
České snění
Připravujeme
O čem všem český národ snil v uplynulých sto padesáti letech? Šestnáct esejů ze souboru České snění stojí na počátku...
{"id":7463926792386,"title":"Slovenské století","handle":"slovenske-stoleti","description":"\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eJak prožil 20. století národ nám ze všech nejbližší?\u003c\/strong\u003e \u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eS rokem 2022 se pojí jedno trochu smutné výročí – 30 let uplynuvších od zániku společného státu Čechů a Slováků. O důvod víc, abychom se pokusili našim sousedům lépe porozumět a připomněli si, jakými cestami se ubíraly moderní dějiny obou našich národů. Ideálního průvodce představuje v tomto ohledu kniha \u003cem\u003eSlovenské století\u003c\/em\u003e, v níž Pavel Kosatík srozumitelně, čtivě, a přitom zasvěceně líčí vývoj slovenské společnosti v letech 1918–1998. Přestože Slováci začínali z mnohem horší startovní pozice než Češi, na konci 20. století jsme jim už mohli leccos závidět. Klíčem k jejich historii se pro autora stala řada výrazných osobností, v jejichž osudech se odráží proměna slovenské společnosti i česko-slovenských vztahů, počínaje upozaďovaným Štefánikem a svrženým Mečiarem konče.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eAutor mnoha originálních exkurzů do české historie, oceněný mj. prezidentskou medailí Za zásluhy I. stupně v oblasti kultury, tentokrát v roli průvodce dějinami Slovenska. \u003c\/strong\u003e \u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cem\u003e„Čte se jako detektivka, můžeme ji ale chápat i jako učebnici praktické politiky. Devětapadesátiletý historik Pavel Kosatík je podepsán pod několika desítkami kritikou i čtenáři vlídně přijatých knih. Právě vydané \u003c\/em\u003eSlovenské století\u003cem\u003e patří k těm nejpodstatnějším.“\u003c\/em\u003e – \u003cstrong\u003eAleš Palán, \u003cem\u003eAktuálně.cz\u003c\/em\u003e\u003c\/strong\u003e \u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cem\u003e„Kniha Pavla Kosatíka o moderních dějinách Slovenska je bravurně napsaná, nelítostná k Čechům a vstřícná i nemilosrdná ke Slovákům.“\u003c\/em\u003e – \u003cstrong\u003eMartin M. Šimečka, \u003cem\u003eDeník N\u003c\/em\u003e\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e„\u003cem\u003eMyslím si, že nebýt první ČSR, možná by se Slovákům po roce 1918 v pokračujícím společném státě s Maďary dál obtížně hájila jejich existence. Možná by tlak na ně (už před rokem 1918 silný) dál vzrostl. Myslím si, že pokud by velké Uhry zůstaly zachovány v nějaké podobě, nemaďarské národy by před sto lety nedostaly prostor, jaký si Slováci vytvořili v první čs. republice. A ačkoliv i Češi udělali ve dvacátém století ve vztahu ke Slovákům spoustu chyb, dokázali jim alespoň nezabránit v jejich prudkém, ve výsledku šťastném rozvoji. Nejde mi o něčí dávné zásluhy, dnes navíc asi nepodstatné. Ale fascinuje mě, tím spíš, že jsem Čech, jak Slováci dokázali svého dvacátého století využít, jak obrovský kus cesty v něm urazili. Řekl bych, že to vyniká právě ve srovnání s námi Čechy, kteří jsme jim byli celou dobu nejblíž.“ - \u003c\/em\u003e\u003cstrong\u003ez\u003c\/strong\u003e\u003cstrong\u003e autorovy předmluvy\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e \u003c\/p\u003e","published_at":"2022-09-04T21:11:56+02:00","created_at":"2022-07-22T18:27:28+02:00","vendor":"OneHotBook","type":"Audiobook","tags":["Autor_Pavel Kosatík","Interpret_Petr Lněnička","Režie_Natália Deáková","Žánr_Biografie a publicistika","Žánr_Historie","Žánr_Česká literatura"],"price":46600,"price_min":46600,"price_max":54900,"available":true,"price_varies":true,"compare_at_price":54900,"compare_at_price_min":54900,"compare_at_price_max":54900,"compare_at_price_varies":false,"variants":[{"id":42436983783618,"title":"Download","option1":"Download","option2":null,"option3":null,"sku":"","requires_shipping":false,"taxable":true,"featured_image":null,"available":true,"name":"Slovenské století - Download","public_title":"Download","options":["Download"],"price":54900,"weight":0,"compare_at_price":null,"inventory_management":null,"barcode":"","requires_selling_plan":false,"selling_plan_allocations":[]},{"id":46703839904088,"title":"Audiokarta","option1":"Audiokarta","option2":null,"option3":null,"sku":"","requires_shipping":true,"taxable":true,"featured_image":null,"available":true,"name":"Slovenské století - Audiokarta","public_title":"Audiokarta","options":["Audiokarta"],"price":46600,"weight":0,"compare_at_price":54900,"inventory_management":"shopify","barcode":"","requires_selling_plan":false,"selling_plan_allocations":[]}],"images":["\/\/onehotbook.cz\/cdn\/shop\/products\/Slovenske_stoleti-web-B.jpg?v=1674463417"],"featured_image":"\/\/onehotbook.cz\/cdn\/shop\/products\/Slovenske_stoleti-web-B.jpg?v=1674463417","options":["Styl"],"media":[{"alt":null,"id":28582201065666,"position":1,"preview_image":{"aspect_ratio":1.111,"height":450,"width":500,"src":"\/\/onehotbook.cz\/cdn\/shop\/products\/Slovenske_stoleti-web-B.jpg?v=1674463417"},"aspect_ratio":1.111,"height":450,"media_type":"image","src":"\/\/onehotbook.cz\/cdn\/shop\/products\/Slovenske_stoleti-web-B.jpg?v=1674463417","width":500}],"requires_selling_plan":false,"selling_plan_groups":[],"content":"\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eJak prožil 20. století národ nám ze všech nejbližší?\u003c\/strong\u003e \u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eS rokem 2022 se pojí jedno trochu smutné výročí – 30 let uplynuvších od zániku společného státu Čechů a Slováků. O důvod víc, abychom se pokusili našim sousedům lépe porozumět a připomněli si, jakými cestami se ubíraly moderní dějiny obou našich národů. Ideálního průvodce představuje v tomto ohledu kniha \u003cem\u003eSlovenské století\u003c\/em\u003e, v níž Pavel Kosatík srozumitelně, čtivě, a přitom zasvěceně líčí vývoj slovenské společnosti v letech 1918–1998. Přestože Slováci začínali z mnohem horší startovní pozice než Češi, na konci 20. století jsme jim už mohli leccos závidět. Klíčem k jejich historii se pro autora stala řada výrazných osobností, v jejichž osudech se odráží proměna slovenské společnosti i česko-slovenských vztahů, počínaje upozaďovaným Štefánikem a svrženým Mečiarem konče.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eAutor mnoha originálních exkurzů do české historie, oceněný mj. prezidentskou medailí Za zásluhy I. stupně v oblasti kultury, tentokrát v roli průvodce dějinami Slovenska. \u003c\/strong\u003e \u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cem\u003e„Čte se jako detektivka, můžeme ji ale chápat i jako učebnici praktické politiky. Devětapadesátiletý historik Pavel Kosatík je podepsán pod několika desítkami kritikou i čtenáři vlídně přijatých knih. Právě vydané \u003c\/em\u003eSlovenské století\u003cem\u003e patří k těm nejpodstatnějším.“\u003c\/em\u003e – \u003cstrong\u003eAleš Palán, \u003cem\u003eAktuálně.cz\u003c\/em\u003e\u003c\/strong\u003e \u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cem\u003e„Kniha Pavla Kosatíka o moderních dějinách Slovenska je bravurně napsaná, nelítostná k Čechům a vstřícná i nemilosrdná ke Slovákům.“\u003c\/em\u003e – \u003cstrong\u003eMartin M. Šimečka, \u003cem\u003eDeník N\u003c\/em\u003e\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e„\u003cem\u003eMyslím si, že nebýt první ČSR, možná by se Slovákům po roce 1918 v pokračujícím společném státě s Maďary dál obtížně hájila jejich existence. Možná by tlak na ně (už před rokem 1918 silný) dál vzrostl. Myslím si, že pokud by velké Uhry zůstaly zachovány v nějaké podobě, nemaďarské národy by před sto lety nedostaly prostor, jaký si Slováci vytvořili v první čs. republice. A ačkoliv i Češi udělali ve dvacátém století ve vztahu ke Slovákům spoustu chyb, dokázali jim alespoň nezabránit v jejich prudkém, ve výsledku šťastném rozvoji. Nejde mi o něčí dávné zásluhy, dnes navíc asi nepodstatné. Ale fascinuje mě, tím spíš, že jsem Čech, jak Slováci dokázali svého dvacátého století využít, jak obrovský kus cesty v něm urazili. Řekl bych, že to vyniká právě ve srovnání s námi Čechy, kteří jsme jim byli celou dobu nejblíž.“ - \u003c\/em\u003e\u003cstrong\u003ez\u003c\/strong\u003e\u003cstrong\u003e autorovy předmluvy\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e \u003c\/p\u003e"}
Mohlo by se vám líbit:
Slovenské století
549,00 Kč
Jak prožil 20. století národ nám ze všech nejbližší? S rokem 2022 se pojí jedno trochu smutné výročí – 30 let...