Philip Roth
(1933–2018)
Absolventa Chicagské univerzity formovaly úzkoprsé poměry židovské čtvrti Weequahic rodného Newarku ve státě New Jersey. Zajídaly se mu natolik, že si vyhrnul rukávy, sedl ke stroji a vysmál se jim v povídkové sbírce Sbohem, město C. a v románu Ať se děje, co se děje. A když magazín Life jeho čtvrtou prózu Portnoyův komplex v lednu 1969 označil za přelomovou událost, vyneslo mu to vedle soudních sporů za obscénnost i všeobecné mínění, že teď má Amerika vedle Bellowa, Hellera a Malamuda dalšího židovského provokatéra v oboru odhalování zádrhelů lidské povahy. A to ještě nespoutanějšího. Erotická posedlost hrdiny se zrcadlí též ve čtenářsky vděčné hříčce Ňadro a v cyklu hořce satirických eskapád Nathana Zuckermana, který započal knihou Elév. Autorovo směšnohrdinské alter ego dále vystupuje mj. v novele Pražské orgie – roku 2019 zfilmované Irenou Pavláskovou – odrážející Rothovy vazby na československý disent a jeho podporu u nakladatelů na Západě. Moderní americkožidovský klasik byl laureátem klíčových zámořských prémií (Pulitzerovy ceny, Národní knižní ceny, Faulknerovy ceny PEN klubu aj.), prvním držitelem české Ceny Franze Kafky (2001) a dlouholetým kandidátem USA na Nobelovu cenu. Z jeho díla připravujeme ještě audioverze jeho pozdějších románů Americká idyla a Lidská skvrna.
Foto: Philip Montgomery for The New York Times
Foto: By Nancy Crampton - ebay, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29065953