Philippa Gregoryová

Philippa Gregoryová

(* 1954)

Rodačka z Nairobi se ještě v útlém věku přestěhovala s rodiči z tehdejší britské kolonie Keňa do západoanglického Bristolu, kde hlubokým zájmem o dějiny ohromovala už učitele na základní škole. Vystudovala anglistiku v Sussexu a historii v Edinburghu a Durhamu, kde posléze také přednášela. S Alison Weirovou a Hilary Mantelovou patří k nejžádanějším kronikářkám raného ostrovního novověku. Její rozsáhlé dílo, čítající přes 40 románů ve třech cyklech zaměřených především na ženskou sílu královen, zachycuje éru expandujících Plantagenetů, Tudorovců i následnou georgiánskou epochu. Většina těchto próz vyšla též v českém překladu. Za Královu přízeň (č. 2006; zfilmováno), komentující poměry na dvoře obávaného Jindřicha VIII., získala národní cenu za nejlepší romanci roku 2001.

Zájem o proměnlivé podoby britské monarchie promítla i do knih pro děti. Příhody její odbojné princezny Květuše – v originále Florizelly – vycházejí už od roku 1988. Ačkoli právě v nich si autorka politické uspořádání své vlasti jemně dobírá, dočkala se za svůj literární odkaz a charitativní působení udělení Řádu britského impéria (2021). Ve své nejnovější hře Richarde, můj Richarde (2024) zobrazuje tragický závěr války růží.

  • Síť Seznam