Zdena Salivarová-Škvorecká
(* 1933)
Vyrostla v rodině pražského knihkupce, jenž po trpkých zkušenostech s komunistickou perzekucí nakonec emigroval. Životní družka spisovatele a jazzmana Josefa Škvoreckého využila hlas spontánní dívčí vypravěčky už ve svém debutu – v povídkovém triptychu Pánská jízda (1968) z uměleckého prostředí, jehož iluzorní pozlátko poznala jako studentka FAMU, zpěvačka, hudebnice či příležitostná herečka (Farářův konec, O slavnosti a hostech). Nakonec otce napodobila: po srpnové okupaci se s manželem nevrátili z cesty do zámoří a usadili se v Torontu, kde roku 1971 založili legendární nakladatelství Sixty-Eight Publishers. Román Honzlová, považovaný za český protějšek k Salingerově generační výpovědi Kdo chytá v žitě, dopsala až v Kanadě a vydala ho pod touto značkou roku 1972. Ve stínu tohoto mistrovského kousku tak zůstávají novela Nebe, peklo, ráj (1976), jejíž hrdinka prožívá sovětským režimem zmarněnou lásku k lotyšskému basketbalistovi, a svazek Samožerbuch (1977) dokumentující provoz firmy, která na svět pomohla dvěma stovkám titulů zakázaných českých tvůrců. Soukromou exulantskou bilanci zprostředkovává autorčin román v dopisech Hnůj země (1994).
Foto: skvorecky.cz