Zdeněk Šmíd

Zdeněk Šmíd

(1937–2011)

Nejčtenější západočeský prozaik poslední čtvrtiny 20. století pocházel z pošumavské Kdyně, nicméně jeho krušnohorský děd z matčiny strany byl německé národnosti. Vystudoval domažlické gymnázium a učitelský institut v Plzni s jazykovou aprobací. Čtrnáct kantorských let odučil na venkovských školách na Trutnovsku, Domažlicku a Karlovarsku a souběžně dálkově vystudoval FF UK, obory bohemistika a historie (1971). Před odchodem do svobodného povolání v roce 1996 pracoval jako redaktor Západočeského nakladatelství a Plzeňského deníku. Roztrpčen „opoziční smlouvou“ zkoušel roku 1998 kandidovat do Senátu za domovský obvod Karlovy Vary. Inklinoval ke kabaretu a trampingu, což výrazně předurčilo jeho vlastní literární a písňovou tvorbu. Po debutu Sbohem, Dicku! (1977) z prostředí krušnohorských dřevařů rozčeřil stojaté české tůně humoreskou Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii (1979), na níž později navázal několika volnými pokračováními a podle níž ČT natočila desetidílný seriál (2008; scénář Miroslav Adamec). Zaujal však i prózami z učitelského prostředí (Babinec), cestopisy nebo jako precizní říční kronikář (Lužnice, Mže/Berounka). Cestovatelsko-vodomilská vášeň se mu také stala osudnou: zemřel při potápění v tropických mořích. Pro jeho literární odkaz jsou typické postupy travestie, v nichž svébytně ozvláštňuje žánry lidové či populární slovesnosti (Strašidla a krásné panny, Dudáci a vlčí hlavy, Lesk a bída Čekání, Jak jsme se nedali aneb Kapitoly z dějin národního úpění apod.). Na této poetice staví i jeho nejvýznamnější román Cejch (1992), otevírající nejen bolestné téma česko-německého vyrovnání, ale i řadu dnešních děl zobrazujících nesmiřitelné kladivo dějin. Kronika rodu ze zaniklé horské obce na výšinách Krušných hor se dočkala divadelní dramatizace (Les divokých sviní) a aktuálně už čtvrtého knižního vydání (2023).

  • Síť Seznam
Cejch
Připravujeme
Všichni lidé budou bratři. Alle Menschen werden Brüder. Pracujeme na tom, nebo heslo evropské jednoty pořád naráží na historii? Hřeben sudetských...