Odepsaný

Józó, hlavní hrdina románu Odepsaný, vypráví o svém na první pohled běžném a víceméně normálním životě, přestože se sám cítí neschopen porozumět lidským bytostem.

Pokusy o smíření se s okolním světem začínají v raném dětství, pokračují na střední škole, kde se pro své okolí stává klaunem, aby zamaskoval odcizení, až nakonec vedou v dospělosti k pokusu o sebevraždu.

Autor románu, japonský spisovatel Osamu Dazai, bez sentimentu zaznamenává náhodné krutosti života a prchavé okamžiky lidské pospolitosti, porozumění a něhy. Jeden z nejprodávanějších japonských románů je důkazem toho, že významné literární dílo nemusí během let ztratit nic ze své nadčasové aktuálnosti.

„Celá tahle kniha je plná krásně rozepsaných vnitřních rozporů.

Chci mluvit, aby mě slyšeli, ale co když promluvím a oni mě uslyší.

Budu dělat, že nic nechci, přestože to chci, a všichni to ví, ale co kdyby se na mě dívali jinak, kdybych to řekl narovinu, to by to věděli jistě.

Když budu dělat, že něco nechci, třeba ostatní nepoznají, že to chci, ale nenápadně až to samé budou chtít ostatní, ať nepoznají, že proto jsem jim to vzal.

Chci, aby mě viděli, ale nechci být viděn, ale třeba mě uvidí, až nebudu vidět, a už na tom nebude záležet.

Je to četba náročná, špatná na emoce, ale zároveň niterní a každý toho fracka na začátku pochopí. Proč se dostal tam, kam se dostal. A co dělal. Protože to je prostě skvěle napsané. A přestože se z fracka postupem času stane absolutní kretén, tak nelze říct, že protože je kretén, tak ho budu nesnášet, jenom proto, že já se do podobné situace nedostala. Myslím, že nenávisti je v té knize až až. Byť si to hlavní hrdina směrem k sobě jednoduše nepřipouští. A ten konec byl prostě dokonalý. Poslední stránka byla tak...no, dostalo mě to, no…“ – z ohlasů čtenářů