Srdce Evropy

Srdce Evropy

Režie:


Když vaše srdce bije v rytmu valčíku Na krásném modrém Dunaji...

Pozoruhodný dialog dvou vyprávěcích hlasů, které dělí více než sto let. Z naší přítomnosti se ozývá učitelka Anežka, která se snaží vyznat ve vlastních zmatcích i v nepřehledné době. Zároveň přemýšlí nad rukopisnými paměťmi moravské venkovanky Kateřiny, svérázné, sebevědomé ženy, která nedostatek formálního vzdělání vynahrazuje vrozenou bystrostí a vnímavostí. Mezi mnoha tématy, jež obě roviny vyprávění spojují, vyniká jedno: fascinace, kterou obě ženy pociťují tváří v tvář Vídni, tomuto zvláštnímu amalgámu světáctví a provincialismu, hektické současnosti a nostalgie po nenávratně uplynulé minulosti, cizího a důvěrně známého – a svého času také druhému největšímu českému městu. Kateřina pobývala ve Vídni v roce 1912, tedy v době, kdy sláva pyšné císařské metropole vrcholila. V roce 2020 se do Vídně v jejích stopách vydává Anežka, aby se o své předchůdkyni dozvěděla víc. Přitom zjišťuje, jak pevně provázané jsou dějiny českých zemí a Rakouska, objevuje skutečnosti, o nichž se u nás příliš nemluví, či dokonce mluvit nesluší, do toho řeší svůj milostný život, a jakoby mimoděk přichází na to, kým vlastně je – a kým by chtěla být – ona sama.

Nový román autorky Teorie podivnosti oceněné v roce 2019 Magnesií Literou za prózu. Při psaní Srdce Evropy spisovatelka čerpala z pamětí vlastní prababičky

„Kdosi konstatoval, že výborná nebo geniální literatura se pozná podle toho, že člověk s úžasem čte o něčem, co do té doby nepokládal za vyjádřitelné jazykem, nebo alespoň jazykem literárním. Pavla Horáková v tomto ohledu exceluje.“  Ladislav Nagy o knize Teorie podivnosti, Aktuálně.cz

 

 

Když vaše srdce bije v rytmu valčíku Na krásném modrém Dunaji...

Pozoruhodný dialog dvou vyprávěcích hlasů, které dělí více než sto let. Z naší přítomnosti se ozývá učitelka Anežka, která se snaží vyznat ve vlastních zmatcích i v nepřehledné době. Zároveň přemýšlí nad rukopisnými paměťmi moravské venkovanky Kateřiny, svérázné, sebevědomé ženy, která nedostatek formálního vzdělání vynahrazuje vrozenou bystrostí a vnímavostí. Mezi mnoha tématy, jež obě roviny vyprávění spojují, vyniká jedno: fascinace, kterou obě ženy pociťují tváří v tvář Vídni, tomuto zvláštnímu amalgámu světáctví a provincialismu, hektické současnosti a nostalgie po nenávratně uplynulé minulosti, cizího a důvěrně známého – a svého času také druhému největšímu českému městu. Kateřina pobývala ve Vídni v roce 1912, tedy v době, kdy sláva pyšné císařské metropole vrcholila. V roce 2020 se do Vídně v jejích stopách vydává Anežka, aby se o své předchůdkyni dozvěděla víc. Přitom zjišťuje, jak pevně provázané jsou dějiny českých zemí a Rakouska, objevuje skutečnosti, o nichž se u nás příliš nemluví, či dokonce mluvit nesluší, do toho řeší svůj milostný život, a jakoby mimoděk přichází na to, kým vlastně je – a kým by chtěla být – ona sama.

Nový román autorky Teorie podivnosti oceněné v roce 2019 Magnesií Literou za prózu. Při psaní Srdce Evropy spisovatelka čerpala z pamětí vlastní prababičky

„Kdosi konstatoval, že výborná nebo geniální literatura se pozná podle toho, že člověk s úžasem čte o něčem, co do té doby nepokládal za vyjádřitelné jazykem, nebo alespoň jazykem literárním. Pavla Horáková v tomto ohledu exceluje.“  Ladislav Nagy o knize Teorie podivnosti, Aktuálně.cz