Svatebčané

Existenciální román jako veselohra? Začněme být upřímní k ostatním a zejména sami k sobě!

Je krásný den v Newportu na Rhode Islandu, a Phoebe Stoneová přijíždí do velkolepého hotelu Cornwall Inn v zelených šatech a zlatých podpatcích, bez jediné kabelky a úplně sama. Hosté ve vstupní hale si ji spletou s jedním ze svatebčanů, ale ona je ve skutečnosti jediným hostem v Cornwallu, který sem nepřišel kvůli této velké události. Phoebe je tady, protože o tomhle místě snila už léta – doufala, že bude se svým manželem sbírat ústřice a plavit se na loďce při západu slunce. Jenže teď je tady bez něj. Nevěsta mezitím promyslela každý detail a každou možnou katastrofu, kterou by víkend mohl přinést – tedy kromě Phoebe. O to víc ji překvapí, když se ženy nemohou přestat svěřovat jedna druhé, a nakonec ji Phoebe, možná, nečekaným způsobem přesměruje někam úplně jinam.

„Svatebčané mě zasáhli svou nečakanou kombinací melancholie a absurdního humoru.“- z ohlasu čtenářů na databazeknih.cz

„Tohle není krásná romantika. Tohle je příběh o tom, jak blízko může člověk spadnout k hraně, aniž by si toho kdokoli všiml.” - z ohlasu čtenářů na databazeknih.cz

„I přes humorné scény je v knize spousta vážných témat jako deprese, neplodnost, sebevražedné úmysly, ztráta rodiče, aging. Překvapivě, vzhledem k vážným tématům, se mi kniha nezdála depresivní nebo ponurá – vždy v ní byla naděje a světlo.” - z ohlasu čtenářů na databazeknih.cz

„Něco jako místo radosti neexistuje. Protože když jste šťastní, místo radosti je všude. A když jste smutní, všude je místo smutku.” - ukázka z textu