Ženy

I ženy mohou být hrdinky! Američankám ve Vietnamu však jejich vlast hrdinství dlouho upírala. 

Dvacetiletá Frances McGrathová je ztělesněním dobře vychované slečny z bohaté rodiny, jejíž mužská část si odjakživa potrpěla na vojenské zásluhy. Proto s velkou slávou vyprovodí dívčina milovaného bratra Finleyho do války ve Vietnamu, aby spolu s dalšími horlivými mladíky zabránil šíření komunismu po Asii. Když ale Frankie – čerstvě vystudovaná zdravotní sestra – rodičům oznámí, že se chce vydat v jeho stopách a také sloužit své vlasti, otec si jen klepe na čelo a o matku se při pomyšlení na tu ostudu pokoušejí mdloby. Frankie nakonec sice narukuje, ale na cestu ji provází zpráva o bratrově tragické smrti.

Realita vietnamské války pak ani vzdáleně nepřipomíná propagandistické reportáže vysílané doma americkému národu. V zeleném pekle číhá na každém kroku smrt, do polní nemocnice míří zástupy raněných a mladá zdravotnice musí dennodenně řadu z nich doprovázet na druhý břeh. Největší zkouška ji však paradoxně čeká po návratu do USA. Společnost rozdělují protiválečné protesty, na veterány se hledí skrz prsty a existence žen sloužících ve Vietnamu je veřejně popírána. Opuštěná vlastní rodinou a zápasící s traumatizujícími vzpomínkami, svádí Frankie po boku přeživších souputnic nelehký boj za pravdu, spravedlnost a právo na budoucnost. 

Strhující román o bolesti, sebeobětování i hrdinství, který v rámci Goodreads Choice Awards 2024 ovládl kategorii historických próz. Autorka mezinárodního bestselleru Slavík jím vzdala hold dívkám a ženám ze zdravotnického personálu, o jejichž službě ve vietnamské válce se dlouho mlčelo. 

„Dojemné, strhující a magické!“ – Artisan Book Reviews 

„Sugestivní čtení, které budu doporučovat dál.“ – ze čtenářských ohlasů na Databazeknih.cz 

„Skvěle napsaný román, silný příběh. Ostatně jako všechny autorčiny knihy.“ – ze čtenářských ohlasů na Databazeknih.cz 

Společně se zadívali na rodinné fotografie a vzpomínky. Muži v uniformách, ženy ve svatebních šatech, medaile za chrabrost i zranění v boji, zarámovaná americká vlajka složená do trojúhelníku, kterou dostala babička z otcovy strany.

„Jak to, že tu kromě svatebních fotografií nevisí snímky žádných žen?“ zeptal se Rye.

„Je to zeď hrdinů. Na počest obětí, které naše rodina učinila při službě vlasti.“

Zapálil si cigaretu. „I ženy můžou být hrdinky.“

Frankie se zasmála.

„Co je na tom vtipného?“

Otočila se k němu a otřela si slzy. „Já… no… nemyslíš přece…“

„Ale ano,“ řekl a podíval se na ni. Nevzpomínala si, že by si ji nějaký muž někdy takhle prohlížel. S takovou intenzitou. Zalapala po dechu. „Myslím to vážně, Frankie. Píše se rok 1966. Celý svět se mění.“

– ukázka z knihy