
Jeff Baron
Hoch z New Jersey tíhl k múzám už odmala, a tak vystudoval filmovou produkci na Northwesthern University v Illinois a management na Harvardu. Z pozice úpravce dialogů a příležitostného libretisty se propracoval až na Broadway. Jeho nejslavnější divadelní kus Návštěvy u pana Greena – zprvu zamýšlený jen jako dvouaktovka pro Berkshirský divadelní festival 1996 – měl premiéru v listopadu 1997 na jevišti newyorského Union Square Theatre. Titulní roli ztvárnil držitel Oscara Eli Wallach, sekundoval mu David Alan Basche. Hra se dočkala 400 repríz a s ovacemi se uváděla v 60 zemích rozličných kultur: v Izraeli, Mexiku, Řecku, Turecku, Uruguayi či Německu byla vyhlášena hrou roku a získala i Evropskou kulturní cenu. Volné pokračování Tak tohle je moje rodina mělo světovou premiéru na Avignonském divadelním festivalu v roce 2018.
Mezi další Baronovy hry o narušených rodinných vztazích patří Požehnej mi, otče (2002), Švagrové (2005) nebo Manželé Božští (2009). Mimoto se tvůrce uplatňuje jako scenárista a prozaik. V románové prvotině Jsem impresário Seana Rosena (2013) sleduje osudy třináctiletého chlapce, budoucího scenáristy, jenž má plán, jak od podlahy reformovat prohnilou popkulturní branži. Jeho osudy v mlýnici šoubyznysu rozvíjí kniha Sean Rosen není na prodej (2014).
Autorovu nejslavnější hru v překladu Benjamina Kurase nastudovalo roku 2011 divadlo Rokoko se Stanislavem Zindulkou a Matějem Hádkem – a později Danielem Tůmou – pod režijní taktovkou Vladimíra Michálka. Filmový záznam představení pořídil v roce 2016 režisér Václav Křístek. Derniéru zde hra měla 29. listopadu 2018, tedy nedlouho před skonem hlavního představitele; stále ji však uvádějí i jiné české a moravské scény.
Foto: Michael Rafelson (jeffbaron.net)