Není pochyb o tom, že současná česká literatura je v dobré kondici a její čtenáři si rozhodně nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých titulů či talentovaných autorů a autorek. Odráží se to i v kvalitě a rozmanitosti letošních novinek, které se vydavatelství OneHotBook rozhodlo nabídnout svým posluchačům v podobě audioknih.

Kde jinde začít než u čerstvé laureátky Státní ceny za literaturu Kateřiny Tučkové a jejího románu Bílá Voda, označovaného mnohými za knihu roku. Na netrpělivě očekávané nové knize pracovala autorka s přestávkami dlouhých deset let – výsledkem je jedním slovem velký román (nejen kvůli tomu, že má skoro 700 stran!), zdařile využívající archivních dokumentů i prostředků fikce a nenásilně propojující historické téma se současnou debatou o ženské emancipaci.

Hlavní hrdinka Lena přijíždí do kláštera v Bílé Vodě, ovšem namísto klidného útočiště ji ve zchátralém konventu očekávají intriky, pomluvy a útoky, jejichž terčem je hrstka členek řádu Panen Anežky České v čele s obětavou, ale nepoddajnou sestrou Evaristou. Co je to však proti útlaku, jemuž byly spolu se stovkami dalších řeholnic vystaveny před pádem komunistického režimu! Dokáže v sobě životem zlomená hrdinka najít podobnou sílu?

Náročné četby Bílé Vody se ujal devítičlenný herecký ansámbl a představitelkou Leny se stala Vanda Hybnerová, která v rozhovoru přiznala, že ji život hrdinky a obrazotvornost autorky úplně pohltily.

A těm z vás, kteří tak ještě neučinili, vřele doporučujeme též poslech dalších oceňovaných děl Kateřiny Tučkové – prózy Vyhnání Gerty Schnirch, která jasně ukázala, že i v dnešní době může mít beletrie reálný společenský dopad, a cenami ověnčeného bestselleru Žítkovské bohyně, k němuž bývá Bílá Voda mnohými právem přirovnávána.

Významného ocenění se dočkal i román Stanislava Bilera Destrukce (čte Petr Jeništa), který letos zvítězil v prozaické kategorii soutěže Magnesia Litera. Porota vyzdvihla zejména neotřelost a hravost tohoto novodobého vesnického románu, který sice pojednává o klimatické krizi a stavu české společnosti, ale využívá přitom osobitý humor i četné žánrové prvky.

Románový hrdina – povoláním učitel – utekl z velkoměsta na venkov, aby tam konečně našel své místo, řád a jistotu. Jenže namísto vesnické idyly tu na něj čeká děsivá kafkárna. Učitel stíhaný pochybnostmi o svých pedagogických vlohách i sobě samém tu jak doslovně, tak přeneseně naráží na řadu nečekaných překážek a každá další konfrontace s tamní realitou ho jen utvrzuje v tom, že mluví jiným jazykem než místní a vidí svět jinýma očima než oni.

Grotesknímu panoptiku, v němž se ocitl, vládnou pro něj nepochopitelná pravidla a pochybné autority, jejichž sebejistota nepramení ze znalosti pravého stavu věcí, nýbrž z důsledného popírání problematické skutečnosti. A člověk přesvědčený o tom, že dvě a dvě jsou čtyři bez ohledu na to, co si o tom myslí sousedé, tam prostě nemůže nikdy zapadnout...

Výběr interpreta formátu a naturelu Petra Čtvrtníčka by pak měl být dostatečně pádným důvodem, proč se vrátit k audioknižnímu zpracování knihy, která v Magnesii Liteře zabodovala už loni. Řeč je o románové prvotině Lenky Elbe s názvem Uranova, oscilující mezi thrillerem, historickou fantasy a černou komedií, která získala Literu za debut roku.

Tahle kniha jako by byla nespoutanému Petru Čtvrtníčkovi šitá přímo na míru! To se ostatně zřetelně odrazilo i v rozhovoru, který nám při této příležitosti poskytl. A o čem vlastně Uranova vypráví? Dějištěm příběhu se stává Jáchymov, město lázeňských radovánek a uranových dolů.

Po dívce z Anglie, která se v srpnu 1968 vydala do Československa, aby v Jáchymově navštívila rodinu svého nikdy nepoznaného otce, se slehne zem. Po mnoha letech se však opět shledá se svým někdejším snoubencem Henrym – stane se tak v hotelu plném podezřelých existencí a vedeném tajemnou doktorkou Estelou. A pak je tu ještě podivný cizinec, který projevuje podezřelý zájem o jáchymovské podzemí…

Živelné vyprávění plné hrabalovských figurek nabízí Klikař Beny od Simony Bohaté v interpretaci ostříleného Jana Zadražila. V 80. letech byla svoboda daleko víc než poznaná nutnost, a proto pár jedinců z okraje společnosti utvořilo náhradní rodinu ve sběrně surovin v pražských Vysočanech. Pod ochranou jejího šéfa přezdívaného Fabrikant přespává i Beny, který sem utekl před násilnickým fotrem a právě oblafnul zelené mozky u odvodové komise.

Jenže kvůli hrozícímu paragrafu o příživnictví musí začít předstírat práci v ČKD, kde zároveň fotografuje vše, co vidí v továrních provozech i v dělnické kolonii čekající na demolici. Román, který i v marasmu takzvané normalizace dokázal pro hrdinu objevit krásu života, byl nominován na cenu Magnesia Litera 2022 v kategorii próza.

To spisovatelka Bianca Bellová vzala čtenáře své nejnovější knihy Ostrov, kterou načetli Taťjana Medvecká a Jan Vlasák, na fantastickou cestu prodchnutou atmosférou dávných časů. Kupec Izar se na titulním Ostrově po letech opět shledá s kněžnou Núrit, tentokrát se však namísto milostných hrátek opájejí kouzlem starých příběhů. Co všechno charismatický obchodník za dobu jejich odloučení prožil? Jak si svůdná kráska mezitím vedla v roli panovnice? A proč se vlastně jejich cesty kdysi rozešly?

Odpovědi by snad mohl nabídnout Izarův cestovní deník, který si co do poutavosti nezadá s exotickým dobrodružným románem a na jehož stránkách se mísí křesťanská tradice s orientální smyslností. Podobné otázky ovšem zaručeně netrápí třetího nehrdinského hrdinu tohoto příběhu, syna místního hovnaře, který spolu s vysmívaným řemeslem zdědil též samotu a bídu, a přesto statečně bojuje se svým osudem i s předsudky ostatních obyvatel Ostrova. 

Hned šest zkušených interpretů se sešlo nad audioknihou Vratislava Maňáka Smrt staré Maši – souborem alegorických povídek, které sice zvolenou formou připomínají pověsti, legendy či pohádky, dotýkají se nejožehavějších témat a problémů dnešní společnosti. Archetypální literární formy zde ožívají ve šťastné symbióze s ryze aktuálními poselstvími. Ale v první řadě tu jde o samotné příběhy, vyprávěné s neskrývanou rozkoší a opájející se bohatostí českého jazyka.

Bylo, nebylo… Panna Maria zemřela ve Varšavě, pytláci párali tetřevům břicha, ze lvích tlap šily se maškarní holiny, v Persii zavřeli brány karavanám, úplněk půjčoval zajícům na kožich a nad Prahou kokrhal kouzelník Žito.

Ze starších českých próz, jež se nově dočkaly audioknižního zpracování, je třeba upozornit alespoň na román Petry Soukupové Pod sněhem, což je pro změnu čistě dámská jízda. Autorka v něm opět nabídla brilantní diagnostiku rodinných vztahů, jejichž problematická stránka vyvře na povrch cestou na rodinnou oslavu.

Už výchozí situace je nadmíru slibná – tři sestry, jedno auto a pořádně dusná atmosféra. První si veze dvě dcery, mimino a psa, druhá svého syna, třetí kocovinu. S trojicí žen cestuje i množství nepříjemných vzpomínek, skrytých frustrací a němých výčitek. Vzájemné poměřování upjaté Olgy, neprůbojné Blanky a svobodomyslné Kristýny hrozí skončit vážným konfliktem – a to ještě netuší, že v domě jejich rodičů na ně čeká velké a nemilé překvapení.

Na své si ovšem přijdou i posluchači příběhů oživujících skutečná dějinná dramata (Smrt na kůru Dalibora Váchy), pyšnících se neobvyklým vypravěčem (Dům pod náměstím Markéty Hejkalové) nebo později úspěšně zfilmovaných (Zloději zelených koní Jiřího Hájíčka).

A nakonec dobrá zpráva – řadu audioknih od českých autorů a autorek chystáme i v dohledné době, těšit se můžete kupříkladu na tituly Viktorie Hanišové (Neděle odpoledne), Kláry Teršové (Bílý pramen), Petry Dvořákové (Zahrada), Jiřího Stránského (Aukce) či Petry Soukupové (Nikdo není sám)!